Obchodování s patenty

Vlastnictví patentu samo o sobě nepřináší žádný zisk.

Výnosné může být až v případě, jestliže je vynález úspěšný a je o něj na trhu zájem. Úspěch vynálezu však nezávisí pouze na jeho technických vlastnostech, ale také na designu výrobku, ceně, marketingové strategii a mnoha dalších faktorech. Majitel patentu by měl své patenty účinně využívat. Vedle práva majitele patentu vyloučit třetí osoby z užívání patentem chráněného vynálezu existuje několik možností, jak společnost může uvést patentovaný vynález na trh. Jsou to:

a) přímé obchodní využívání
b) prodej
c) poskytnutí licence
d) společný podnik s jinou společností, aby se jejich vynálezy navzájem doplňovaly

Prodej patentu

Prodeji patentu je označován jako převod patentu na jinou osobu a je trvalého charakteru. Proto je třeba takové rozhodnutí předem řádně promyslet, nelze jej vzít zpět. Převod patentu se uskutečňuje písemnou smlouvou a je účinný podpisem oběma smluvními stranami, vůči třetím osobám nabývá účinnosti až zápisem do patentového rejstříku vedeného Úřadem průmyslového vlastnictví. Bývalý majitel patentu obdrží jednorázovou částku a vzdá se dalších příjmů i výdajů, které by v budoucnu mohly souviset s vlastnictvím patentu. Tímto mu již nezůstávají žádná práva k patentu. Také se ale vyhne riziku překonání patentu jinou a lepší technologií. Všeobecně se prodej nedoporučuje a dává se přednost poskytnutí licence. V každém případě rozhodnutí závisí na dané situaci, ve které se majitel patentu nachází a kam směřuje.

Poskytování licence

Jedná se o souhlas k využívání vynálezu poskytnutý majitelem patentu pro vzájemně dohodnuté účely. Souhlas (licence) k využívání vynálezu chráněného patentem se poskytuje písemnou smlouvou – licenční smlouva.

Obě strany (poskytovatel a nabyvatel licence) podepíší licenční smlouvu, která definuje podmínky a rozsah dohody. Taková smlouva by měla poskytovat oběma stranám dostatečné záruky k řádnému průběhu licence. Poskytovatelem licence může být pouze majitel patentu. Licenční smlouva nabývá účinnosti zápisem do příslušného rejstříku Úřadu. Aby taková smlouva mohla být do rejstříku zapsána, musí být zaplacen správní poplatek již při podání žádosti.

Majitel patentu by měl k této dohodě přistoupit zejména, pokud nezvládá v dané situaci nasytit trh, ať již z kapacitního nebo teritoriálního hlediska. Jinak by poskytnutí licence nemuselo být užitečné. Při licencování může být majiteli patentu vyplacena jednorázová suma, nebo opakované licenční poplatky (závisí na objemu prodeje nebo na čistém prodeji), odměna může být sjednána i jako jejich kombinace.

Typy licencí

Existují 3 typy licenčních smluv, které se liší v počtu nabyvatelů práv k využívání patentu:

a) výhradní licence – patentovou technologii může využívat pouze nabyvatel licence, používat ji nemůže ani majitel patentu. Pokud je taková licenční smlouva registrována, nelze registrovat žádnou další smlouvu ke shodnému předmětu.
b) jedinečná licence – patentovou technologii smí používat nabyvatel licence i majitel patentu současně
c) nevýhradní licence – oproti jedinečné licenci je zde více nabyvatelů licence, předmět patentu může využívat i majitel patentu.

Rozhodnutí, zda poskytnou výhradní či nevýhradní licenci opět závisí na dané situaci, výrobku a obchodní strategii společnosti.

Dalším typem může být křížová licence, která představuje dohodu mezi dvěma, navzájem si konkurujícími osobami, jež mají vzájemně zájem o patenty druhé osoby. Křížové licence jsou běžné v průmyslovém odvětví, kde se různé vynálezy mohou vzájemně doplňovat. Existují však i další specifické druhy, jako jsou sdružené licence pro více předmětů licence, shink-wrap, zákonné (automaticky ze zákona, např. právo předchozího uživatele), úřední apod.

26.7.201826.7.2018

Poplatky

Řízení o patentové přihlášce probíhá před příslušnými patentovými úřady, které vybírají správní poplatky za jednotlivé úkony a udržovací poplatky za udržování patentu v platnosti.

Další náklad pro přihlašovatele/majitele patentu představují poplatky za služby zástupce, jejichž výše se může značně lišit.

Poplatky za služby zástupce

V řízení před některými patentovými úřady nebo v některých počátečních fázích řízení nemusí být přihlašovatel patentu zastoupen oprávněným zástupcem. V tomto případě záleží výhradně na přihlašovateli, zda využije služeb zástupce. Profesionální zastoupení přihlašovatele však nepochybně zvýší šance přihlašovatele na udělení patentu.

PROGRAM NA PODPORU OCHRANY PRŮMYSLOVÝCH PRÁV – CZECHINVEST

získejte až 1 mil. Kč na ochranu průmyslových práv, včetně služeb patentového zástupce. Čtěte více ZDE.

Správní poplatky

Výši a způsob placení poplatků Úřadu průmyslového vlastnictví v ČR ve věcech ochrany práv k vynálezům stanovuje zákon č. 634/2004 Sb. o správních poplatcích. Úřad vybírá zejm. tyto poplatky:

– vydání stejnopisu, opisu, výpisu z rejstříku, spisů, úředních listin a záznamů
– přijetí přihlášky vynálezu
– přijetí žádosti o zveřejnění před zákonem stanovenou lhůtou, o zpřístupnění překladu nároků evropské patentové přihlášky včetně zpřístupnění oprav překladů
– přijetí žádosti o provedení úplného průzkumu přihlášky vynálezu
– za 11. a každý další uplatněný patentový nárok
– vydání patentové listiny
– zveřejnění překladu evropského patentového spisu
– předložení překladu evropského patentového spisu v dodatečné lhůtě
– přijetí žádosti o udělení dodatkového ochranného osvědčení
– přijetí žádosti o určení, zda technické řešení spadá do rozsahu patentu
– přijetí návrhu na zrušení – patentu po uplynutí šesti měsíců od nabytí účinnosti patentu
– úkony Úřadu spojené s podáním mezinárodní přihlášky podle Smlouvy o patentové spolupráci

Obdobné poplatky jsou vybírány i Evropským patentovým úřadem, Mezinárodním úřadem WIPO a dalšími národními a regionálními úřady. Aktuální výši poplatků lze nalézt na webových stránkách úřadů.

Udržovací poplatky

Patent platí dvacet let od data podání přihlášky vynálezu, ovšem za předpokladu platby každoročních za udržování patentu v platnosti – tzv. udržovací poplatky. Výše těchto poplatků úměrně vzrůstá v závislosti na délce platnosti patentu (v ČR upraveno zákonem č. 173/2002 Sb., o poplatcích za udržování patentů a dodatkových ochranných osvědčení pro léčiva a pro přípravky na ochranu rostlin, v platném znění). Tyto poplatky je nutné jednorázově zaplatit i zpětně po rozhodnutí o udělení ochrany. Udržovací poplatky lze zaplatit nejdříve 1 rok před jeho splatností, nejpozději pak do 6 měsíců od data splatnosti, v tomto případě ovšem se současnou úhradou sankce. Výše poplatků úměrně vzrůstá v závislosti na délce platnosti patentu.

26.7.2018

Řízení před Úřadem

„Řízení o udělení patentu je zahájeno podáním přihlášky vynálezu u Úřadu – od tohoto okamžiku vzniká přihlašovateli právo přednosti.“

Řízení o udělení patentu se zahajuje podáním přihlášky vynálezu u Úřadu průmyslového vlastnictví. Přihlašovatel je povinen za podání přihlášky vynálezu zaplatit správní poplatek. Okamžik, kdy je podána patentová přihláška, se nazývá datum priority (přednosti) a znamená, že vylučuje patentování vynálezu pro všechny, kteří předloží přihlášku stejného vynálezu později. Přihláška vynálezu se může týkat pouze jednoho vynálezu nebo skupiny vynálezů navzájem spojených tak, že tvoří jedinou vynálezeckou myšlenku. Vynález musí být v přihlášce vynálezu vysvětlen tak jasně a úplně, aby jej mohl odborník uskutečnit.

Úřad nejprve přihlášku podrobí formálnímu průzkumu, kdy se zkoumají administrativní náležitosti, např. zda přihláška obsahuje veškerou potřebnou dokumentaci, zda byl zaplacen správní poplatek apod. Poté následuje předběžný věcný průzkum, jehož cílem je přesvědčit se, zda jsou splněny zákonem stanovené požadavky pro udělené patentu. Pokud jsou splněny všechny stanovené náležitosti, Úřad přihlášku zveřejnění po uplynutí 18 měsíců od priority ve Věstníku. Současně se zveřejněním přihlášky ve Věstníku jsou zároveň zpřístupněny materiály přihlášky ve veřejné studovně Úřadu. Přihláška vynálezu může být zveřejněna i dříve, požádá-li o to přihlašovatel nejpozději ve lhůtě 12 měsíců od vzniku práva přednosti a zaplatí-li správní poplatek. Bez souhlasu přihlašovatele však Úřad nesmí patent zveřejnit dříve než před uplynutím 12 měsíců od podání přihlášky.

Ve lhůtě 36 měsíců od podání přihlášky provede Úřad na žádost přihlašovatele nebo jiné osoby (nebo za určitých podmínek z moci úřední) a po zaplacení správního poplatku úplný průzkum přihlášky vynálezu. Tuto žádost nelze vzít zpět, danou lhůtu nelze prodloužit a její zmeškání nelze prominout. Není-li žádost o úplný průzkum podána nebo není-li proveden úplný průzkum z moci úřední, Úřad řízení o přihlášce vynálezu zastaví. Během úplného průzkumu zkoumá Úřad splnění zákonných podmínek pro udělení patentu – zejm. provádí rešerši na stav techniky.

Splňuje-li předmět přihlášky vynálezu stanovené podmínky a přihlašovatel zaplatí příslušný správní poplatek podle zvláštních předpisů, Úřad udělí přihlašovateli patent – přihlašovatel se stává majitelem patentu. Majiteli patentu vydá Úřad patentovou listinu, v níž uvede jméno původce a jejíž součástí je popis vynálezu a patentové nároky, a udělení patentu oznámí ve Věstníku. Čas, který uběhne od podání přihlášky do udělení patentu, se liší mezi jednotlivými obory a úřady. Obvykle se tato doba pohybuje mezi 2 – 5 lety. Proti rozhodnutí Úřadu mohou třetí strany ve stanovené lhůtě podat odpor.

Účinky patentu nastávají ode dne oznámení o udělení patentu ve Věstníku Úřadu. Rozsah ochrany je vymezen zněním patentových nároků. Platnost patentu je 20 let.

Po získání patentu je třeba na výzvu Úřadu zaplatit udržovací poplatky za prvních 5 let jeho platnosti, další poplatky za udržování patentu v platnosti se platí každoročně ke dni podání přihlášky vynálezu.

26.7.2018

Rešerše

„Před podáním přihlášky vynálezu je vhodné provést rešerši na stav techniky, který zahrnuje všechny informace, ke kterým má veřejnost přístup přede dnem podání přihlášky vynálezu.“

Před samotným podáním přihlášky vynálezu se doporučuje provést rešerši na současný stav techniky.

Stav techniky představuje veškeré dostupné informace a je rozšířen o nepatentovou literaturu, odborné novinové a časopisové články, brožury, učebnice, internetové diskuse, teze, zápisy z konferencí a jiné obchodní publikace. Stav techniky zahrnuje tedy vše, k čemu má široká veřejnost přístup přede dnem podání přihlášky.

Nezáleží na tom, jestli byly informace sděleny ústně, písemně či jiným způsobem. Ani se nehovoří o známosti odpovídajících údajů, stačí pouze, pokud byly informace někde zveřejněny, třeba že by se prodal i jediný výtisk novin. Zahrnují se zde i dříve podané přihlášky vynálezů. A to jak v České republice, tak v zahraničí. Na celé Zemi existuje více než 40 miliónů patentů a riziko, že podobný nebo dokonce stejný vynález již někdo vytvořil, je značné. Přibližně 80% technických informací je zveřejněno právě jen v patentové dokumentaci.

Předběžnou rešerší na stav techniky lze navíc ušetřit peníze, které by jinak představovaly správní poplatky Úřadu za odmítnutou přihlášku. Řada úřadů průmyslového vlastnictví zdarma zpřístupňuje své patentové databáze na internetu, což značně usnadňuje přístup k patentovým informacím. Provést kvalitní patentovou rešerši však není snadné, patentový žargon se totiž často může jevit jako složitý, až nesrozumitelný. Mimo ověření patentovatelnosti vynálezu lze pomocí účinné rešerše zjistit velmi užitečné informace, například o nových trendech v daném oboru, aktivitách současné a budoucí konkurence, možných mezerách na trhu apod.

26.7.201826.7.2018

Podmínky udělení patentu

„Patenty se udělují na vynálezy, které jsou nové, jsou výsledkem vynálezecké činnosti a jsou průmyslově využitelné.“

Patenty jsou udělovány na vynálezy, které splňují podmínky stanovené zákonem:

jsou nové,
jsou výsledkem vynálezecké činnosti a
jsou průmyslově využitelné.

Vynález je nový, není-li součástí stavu techniky. Stavem techniky je vše, k čemu byl přede dnem, od něhož přísluší přihlašovateli právo přednosti, umožněn přístup veřejnosti písemně, ústně, využíváním nebo jiným způsobem. Stavem techniky je i obsah přihlášek vynálezů podaných v České republice s dřívějším právem přednosti, pokud budou v den, od něhož přísluší přihlašovateli právo přednosti, nebo po tomto dni zveřejněny. To platí i pro mezinárodní přihlášky vynálezů s dřívějším právem přednosti, v nichž je Úřad určeným úřadem, a evropské patentové přihlášky s dřívějším právem přednosti, u nichž je platně určeným státem Česká republika. Přihlášky vynálezů utajované podle zvláštních předpisů se pokládají pro účely tohoto ustanovení za zveřejněné uplynutím 18 měsíců od vzniku práva přednosti.

Stavem techniky není takové zveřejnění vynálezu, ke kterému nedošlo dříve než 6 měsíců před podáním přihlášky vynálezu a které přímo nebo nepřímo vyplývá

a) ze zřejmého zneužití vzhledem k přihlašovateli nebo k jeho právnímu předchůdci,
b) ze skutečnosti, že přihlašovatel nebo jeho právní předchůdce vystavil vynález na úřední nebo úředně uznané výstavě podle mezinárodní smlouvy

V tomto případě je přihlašovatel povinen při podání přihlášky vynálezu uvést, že vynález byl vystaven a do 4 měsíců po podání přihlášky vynálezu doložit osvědčením, že vynález byl vystaven podle mezinárodní smlouvy.

Vynález je výsledkem vynálezecké činnosti, jestliže pro odborníka nevyplývá zřejmým způsobem ze stavu techniky. Pro hodnocení vynálezecké činnosti však není rozhodný obsah přihlášek vynálezů, které ke dni, od něhož přísluší přihlašovateli právo přednosti, nebyly zveřejněny.

Vynález se považuje za průmyslově využitelný, může-li jeho předmět být vyráběn nebo jinak využíván v průmyslu, zemědělství nebo jiných oblastech hospodářství.