„Vynález“ versus „Patent“

„Patent je formou právní ochrany vynálezu. Vynález je předmětem ochrany.“

Na vynálezy, které splňují podmínky stanovené příslušným zákonem, uděluje orgán státní správy k tomu oprávněný patenty. Každý vynález však patentovat nelze. Patentovat lze pouze vynález, který splňuje zákonné podmínky pro udělené patentu. Český patentový zákon stanovuje podmínky pro udělení patentové ochrany – vynález je světově nový (není součástí dosavadního stavu techniky), je výsledkem vynálezecké činnosti (pro odborníka nevyplývá zřejmým způsobem ze stavu techniky) a je průmyslově využitelný (jeho předmět může být vyráběn nebo jinak využíván v průmyslu, zemědělství nebo jiných oblastech hospodářství).

Zjednodušeně vynález musí zahrnovat přiměřené množství lidského důvtipu, kreativity, nápaditosti, vynalézavosti, tedy zdokonalení původního stavu techniky. Proto se za vynález nepovažuje pouhý objev látky přirozeně se vyskytující v přírodě, protože se na takovou situaci nahlíží jako na pouhé zjištění již existujícího stavu v přírodě. Patentovat rovněž nelze vynálezy, které by odporovaly přírodním zákonům a dobrým mravům (např. postupy klonování lidských bytostí), objevy, vědecké teorie, matematické metody, pouhé vnější úpravy výrobků, podávání informací, plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti hraní her nebo vykonávání obchodní činnosti a počítačové programy. V  některých zemích jsou z patentovatelnosti také výslovně vyloučeny rostliny a živočichové a biologické způsoby jejich pěstování či šlechtění.

Pod pojmem vynález si tedy představujeme poprvé prakticky aplikovanou myšlenku, která je buď dílčím zdokonalením známého výrobku či postupu, nebo poskytuje úplně nové možnosti. Požadavkem průmyslové využitelnosti se myslí, že vynález musí být užitečný, použitelný pro praktické účely a umožňuje opakované využívání. Takové projekty nemohou být například vázány na neopakovatelné přírodní podmínky.