Rešerše

„Před podáním přihlášky vynálezu je vhodné provést rešerši na stav techniky, který zahrnuje všechny informace, ke kterým má veřejnost přístup přede dnem podání přihlášky vynálezu.“

Před samotným podáním přihlášky vynálezu se doporučuje provést rešerši na současný stav techniky.

Stav techniky představuje veškeré dostupné informace a je rozšířen o nepatentovou literaturu, odborné novinové a časopisové články, brožury, učebnice, internetové diskuse, teze, zápisy z konferencí a jiné obchodní publikace. Stav techniky zahrnuje tedy vše, k čemu má široká veřejnost přístup přede dnem podání přihlášky.

Nezáleží na tom, jestli byly informace sděleny ústně, písemně či jiným způsobem. Ani se nehovoří o známosti odpovídajících údajů, stačí pouze, pokud byly informace někde zveřejněny, třeba že by se prodal i jediný výtisk novin. Zahrnují se zde i dříve podané přihlášky vynálezů. A to jak v České republice, tak v zahraničí. Na celé Zemi existuje více než 40 miliónů patentů a riziko, že podobný nebo dokonce stejný vynález již někdo vytvořil, je značné. Přibližně 80% technických informací je zveřejněno právě jen v patentové dokumentaci.

Předběžnou rešerší na stav techniky lze navíc ušetřit peníze, které by jinak představovaly správní poplatky Úřadu za odmítnutou přihlášku. Řada úřadů průmyslového vlastnictví zdarma zpřístupňuje své patentové databáze na internetu, což značně usnadňuje přístup k patentovým informacím. Provést kvalitní patentovou rešerši však není snadné, patentový žargon se totiž často může jevit jako složitý, až nesrozumitelný. Mimo ověření patentovatelnosti vynálezu lze pomocí účinné rešerše zjistit velmi užitečné informace, například o nových trendech v daném oboru, aktivitách současné a budoucí konkurence, možných mezerách na trhu apod.

Podmínky udělení patentu

„Patenty se udělují na vynálezy, které jsou nové, jsou výsledkem vynálezecké činnosti a jsou průmyslově využitelné.“

Patenty jsou udělovány na vynálezy, které splňují podmínky stanovené zákonem:

  1. jsou nové,
  2. jsou výsledkem vynálezecké činnosti a
  3. jsou průmyslově využitelné.

Vynález je nový, není-li součástí stavu techniky. Stavem techniky je vše, k čemu byl přede dnem, od něhož přísluší přihlašovateli právo přednosti, umožněn přístup veřejnosti písemně, ústně, využíváním nebo jiným způsobem. Stavem techniky je i obsah přihlášek vynálezů podaných v České republice s dřívějším právem přednosti, pokud budou v den, od něhož přísluší přihlašovateli právo přednosti, nebo po tomto dni zveřejněny. To platí i pro mezinárodní přihlášky vynálezů s dřívějším právem přednosti, v nichž je Úřad určeným úřadem, a evropské patentové přihlášky s dřívějším právem přednosti, u nichž je platně určeným státem Česká republika. Přihlášky vynálezů utajované podle zvláštních předpisů se pokládají pro účely tohoto ustanovení za zveřejněné uplynutím 18 měsíců od vzniku práva přednosti.

Stavem techniky není takové zveřejnění vynálezu, ke kterému nedošlo dříve než 6 měsíců před podáním přihlášky vynálezu a které přímo nebo nepřímo vyplývá

  • a)      ze zřejmého zneužití vzhledem k přihlašovateli nebo k jeho právnímu předchůdci,
  • b)     ze skutečnosti, že přihlašovatel nebo jeho právní předchůdce vystavil vynález na úřední nebo úředně uznané výstavě podle mezinárodní smlouvy

V tomto případě je přihlašovatel povinen při podání přihlášky vynálezu uvést, že vynález byl vystaven a do 4 měsíců po podání přihlášky vynálezu doložit osvědčením, že vynález byl vystaven podle mezinárodní smlouvy.

Vynález je výsledkem vynálezecké činnosti, jestliže pro odborníka nevyplývá zřejmým způsobem ze stavu techniky. Pro hodnocení vynálezecké činnosti však není rozhodný obsah přihlášek vynálezů, které ke dni, od něhož přísluší přihlašovateli právo přednosti, nebyly zveřejněny.

Vynález se považuje za průmyslově využitelný, může-li jeho předmět být vyráběn nebo jinak využíván v průmyslu, zemědělství nebo jiných oblastech hospodářství.

Kdy je nejlepší čas vynález patentovat?

„Podání patentové přihlášky tehdy, když má přihlašovatel veškeré informace potřebné k sestavení přihlášky a po zvážení strategické, technické i finanční stránky.“

Za nejvhodnější dobu je považován okamžik, kdy máte všechny informace nutné pro formulování přihlášky patentu. Nemá smysl zbytečně otálet, protože by se mohlo stát, že Vás konkurence předstihne a podá patentovou přihlášku dříve.

Za prvního majitele patentu se ve většině zemí (kromě Spojených států amerických) považuje první přihlašovatel. Nicméně spěch s podáním přihlášky může přivodit i jisté problémy. Patentová ochrana je poměrně nákladná záležitost a předem je potřeba pečlivě zvážit strategickou, technikou i finanční stránku věci.

Po podání přihlášky také není možné provádět závažné změny v původním popisu vynálezu.

Je důležité pamatovat na to, abyste před podáním přihlášky vynálezu technické řešení nikde nezveřejňovali a drželi ho v utajení. Jeho zpřístupnění by totiž mohlo znemožnit jeho patentovatelnost, zásada novosti by tímto mohla být ohrožena.

Dalším důvodem pro držení obchodního tajemství je utajení plánů před zvědavou konkurencí.

Co nelze patentovat?

Za vynálezy se nepovažují zejména

  • a)  objevy, vědecké teorie a matematické metody;
  • b)  estetické výtvory;
  • c)  plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti, hraní her nebo vykonávání obchodní činnosti, jakož i programy počítačů;
  • d)  podávání informací.Patentovatelnost uvedených předmětů nebo činností je vyloučena za předpokladu, že se přihláška vynálezu nebo patent týkají pouze těchto předmětů nebo činností.

Způsoby chirurgického nebo terapeutického ošetřování lidského nebo zvířecího těla a diagnostické metody používané na lidském nebo zvířecím těle se nepovažují za průmyslově využitelné vynálezy. Toto ustanovení se nevztahuje na výrobky, zejména látky nebo směsi, určené k použití při těchto způsobech ošetřování a při těchto diagnostických metodách.

Patenty se neudělují

  • a)    na vynálezy, jejichž využití by se příčilo veřejnému pořádku nebo dobrým mravům; to nelze vyvodit pouze z toho, že využití vynálezu je zakázáno právním předpisem;
  • b)    na odrůdy rostlin a plemena zvířat nebo v zásadě biologické způsoby pěstování rostlin či chovu zvířat; toto ustanovení neplatí pro mikrobiologické způsoby a výrobky těmito způsoby získané.