„Patentová ochranná je teritoriální – platí pouze na území, kde byl patent registrován.“
Protože ochrana patentem je teritoriálního charakteru, platí pouze na daném území země či regionu, a to tam, kde byla získána. Ve většině případů bývá první zemí, kde je patentová přihláška podána, země, ve které má přihlašovatel sídlo (právnická osoba) nebo občanství (fyzická osoba). Pokud nevlastníte patent pro jakoukoli jinou zahraniční zemi, není v ní Váš výrobek chráněn a kdokoli jej v této zemi může vyrábět, skladovat, používat, dovážet či prodávat. Díky patentování v zahraničí můžete v těchto zemích využívat výhradní práva k patentovanému vynálezu, poskytovat licence zahraničním firmám a budovat další dodavatelské vztahy na zahraničním trhu.
Ochrana vynálezu je ale v mnoha zemích drahou záležitostí, proto je třeba klást důraz na výběr zemí, v nichž chcete ochranu získat. Je vhodné zvážit, kde by mohl být váš výrobek pravděpodobně obchodovatelný, kde sídlí hlavní konkurenti, jaké jsou hlavní trhy pro podobné výrobky, zda je obtížné prosazovat patentovou ochranu v dané zemi a jak vysoké budou náklady na patentování. Existují tři hlavní způsoby, jak lze zažádat o patentovou ochranu v zahraničí a liší se podle toho, u jakého úřadu podáte mezinárodní přihlášku. Těmito způsoby jsou národní cesta, regionální cesta a mezinárodní cesta.
Kdy zažádat o ochranu vynálezu v zahraničí?
Zahraniční přihlášky se doporučuje podat do 12 měsíců od podání první přihlášky vynálezu, tzn. 12 měsíců od data priority.
Zahraniční přihláška tak bude mít právo přednosti před přihláškami stejného vynálezu podanými později jinými přihlašovateli. Po uplynutí prioritní lhůty až do zveřejnění přihlášky úřadem (tedy do 18 měsíců od podání přihlášky) máte ještě stále možnost podat přihlášku v zahraničí, již ale nemáte nárok na prioritu z dřívější přihlášky. Po zveřejnění vynálezu již nemusíte být úspěšní v získání zahraniční ochrany, může být totiž narušen požadavek novosti vynálezu.
Národní cesta
O národní cestě mluvíme, pokud je o mezinárodní ochranu požádáno prostřednictvím národního patentového úřadu. V takovém případě musí být přihlašovatel zastoupen zástupcem oprávněným k zastupování před příslušným patentovým úřadem, patentová přihláška musí být podána v požadovaném jazyce a zaplaceny příslušné správní poplatky. Žádost o udělení patentu v zahraničí národní cestou lze doporučit, pokud přihlašovatel žádá o udělení patentu v jednom nebo několika málo státech. Není naopak vhodný při žádosti o patentovou ochranu ve více státech, v tomto případě je tento způsob obtížný a nákladný.
Regionální cesta
Regionální cestou je možné zažádat o ochranu patentu u příslušného regionálního úřadu, který sdružuje několik členských zemí, pokud je přihlašovatel občanem nebo má sídlo v některém ze smluvních států. Řízení o přihlášce probíhá u jediného úřadu. V případě udělení patentu, platí patent buď ve všech smluvních státech regionální úmluvy automaticky, nebo přihlašovatel požádá v designovaných státech o validaci uděleného patentu. Mezi regionální patentové úřady patří například Evropský patentový úřad (EPO), Euroasijský patentový úřad (EAPO), Africké organizace duševního vlastnictví (OAPI a ARIPO) aj.
Od podání přihlášky až po udělení evropského patentu
Udělování evropských patentů se řídí Úmluvou o udělování evropských patentů. Řízení je zahájeno podáním jediné evropské patentové přihlášky. Po udělení přechází patent do designovaných států, kde podléhá národním právním úpravám členských států, včetně účinků patentu. Členskými státy Úmluvy jsou všechny státy Evropské unie a další přidružené státy (celkem 38 států k 01.04.2011).
Evropskou patentovou přihlášku může podat každá fyzická nebo právnická osoba. Přihlašovatelé, kteří mají bydliště nebo sídlo v některém členském státě, nemusí být před EPO zastoupeni, ostatní musí být zastoupení kvalifikovaným zástupce pro EPO. Evropská patentová přihláška se podává v jednom z úředních jazyků EPO – angličtině, francouzštině nebo němčině. Přihláška lze podat i v úředním jazyce členského státu, pokud je ve stanovené lhůtě předložen překlad do jednoho z úředních jazyků EPO. Evropskou patentovou přihlášku je možné podat u EPO v Mnichově nebo v pobočce v Haagu nebo v Berlíně nebo u ústředního úřadu průmyslového vlastnictví (v ČR Úřad průmyslového vlastnictví) nebo jiného úřadu, pokud to umožňuje nebo nařizuje zákonodárství členského státu. Ve stanovené lhůtě musí být zaplaceny příslušné poplatky za evropskou patentovou přihlášku.
Po obdržení evropské patentové přihlášky zkontroluje EPO, zda přihláška splňuje předepsané náležitosti, popř. vyzve přihlašovatele k odstranění nedostatků.
EPO vypracuje zprávu o evropské rešerši a společně se stanoviskem k patentovatelnosti je zašle přihlašovateli.
EPO evropskou patentovou přihlášku včetně zprávy o evropské rešerši zveřejní co nejdříve po uplynutí lhůty 18ti měsíců ode dne podání nebo ode dne vzniku práva přednosti nebo i před uplynutím této lhůty, požádá-li o to přihlašovatel. Po zveřejnění evropské patentové přihlášky může kdokoli podat připomínky k patentovatelnosti vynálezu.
Do 6ti měsíců od zveřejnění zprávy o evropské rešerši musí přihlašovatel podat žádost o věcný průzkum evropské patentové přihlášky, určit státy, ve kterých chce svůj vynález patentovat a zaplatit stanovené poplatky.
Věcný průzkum evropské patentové přihlášky vychází ze zprávy o evropské rešerši a navíc je provedena rešerše dosud nezveřejněných evropských přihlášek podaných dříve.
Evropský patent je udělen, pokud přihláška a její předmět vyhovují požadavkům EPC a přihlašovatel výslovně souhlasí se zněním, na které má být udělen evropský patent. Po obdržení rozhodnutí o udělení evropského patentu je přihlašovatel povinen zaplatit poplatky spojené s udělením a přeložit patentové nároky do zbývajících dvou úředních jazyků EPO. Evropský patent je udělen až po zaplacení udržovacích poplatků.
Rozhodnutí o udělení evropského patentu nabývá účinnosti dnem oznámení o udělení v Evropském patentovém věstníku. Od okamžiku zveřejnění evropský patent přechází do jednotlivých národních fází řízení a je na něj pohlíženo jako na národní patentové přihlášky určených států. Majitel evropského patentu má v každém určeném členském státě stejná práva, jako by podával národní patentovou přihlášku v tomto státě. Evropský patent platí 20 let ode dne podání přihlášky.
Patent Společenství (EU)
Několik let se již jedná o zavedení tzv. patentu Společenství (EU), který by na rozdíl od evropského patentu umožňoval získání jednotného patentu pro celé území Evropské unie. Zejm. by zjednodušil a zlevnil proces získání patentu, jelikož by nebyl požadován překlad patentového spisu do jazyků všech členských států. Zavedení patentu Společenství je podmíněno vytvořením automatizovaného systému překladů patentu do všech jazyků Evropské unie a právních předpisů, které by zajistili fungující systém včetně vymáhání práv z patentů Společenství.
Výhody evropského patentu
Podáním jediné patentové přihlášky má přihlašovatel možnost získat ochranu ve všech členských státech. Probíhá jediné řízení o udělení evropského patentu, v jediném jazyce a na základě jednotných procesních pravidel. Evropská patentová přihláška je podrobena jedinému průzkumu prováděnému souběžně ve všech zemích určených přihlašovatelem. Rešerše a průzkum provádí EPO na vysoké úrovni, což zaručuje udělenému evropskému patentu silné postavení, omezuje možnost jeho napadení a dává potencionálním obchodním partnerům záruku kvality vynálezu chráněného evropským patentem. Náklady na získání evropského patentu ve více státech jsou výrazně nižší, než náklady na získání národního patentu v jednotlivých státech.
více informací v angličtině na: http://www.european-patent.cz
Mezinárodní cesta
V tomto případě hovoříme o Smlouvě o patentové spolupráci (Patent Cooperation Treaty), zkráceně PCT, která představuje mezinárodní dohodu a umožňuje poskytnout ochranu vynálezu v libovolném počtu členských zemí na základě jediné podané přihlášky v jednom jazyce. V současné době sdružuje 143 členů (k 10.05.2011), včetně většiny průmyslově vyspělých zemí, a vytváří Mezinárodní unii pro patentovou spolupráci (International Patent Cooperation Union). Možnost ochrany vynálezu prostřednictvím regionálního evropského patentu i mezinárodní cestou prostřednictvím PCT zůstane i v případě zavedení patentu Společenství zachována.
Od podání přihlášky až po udělení mezinárodního patentu
Mezinárodní přihlášku podle PCT mohou podat občané členských států nebo ten, kdo má v členském státě pobyt nebo sídlo. Přihlašovatel může v mezinárodní patentové přihlášce uplatnit prioritu z dřívější přihlášky podané v některém členském státě Pařížské unijní úmluvy do 12ti měsíců od data nárokované priority. Mezinárodní přihláška musí být podána v jednom z předepsaných jazyků – angličtina, francouzština nebo němčina. Mezinárodní přihlášku lze podat u tzv. přijímacího úřadu, kterým je nejčastěji národní patentový úřad (v ČR Úřad průmyslového vlastnictví), nebo přímo u Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) se sídlem v Ženevě, v jazyce stanoveném přijímacím úřadem. Ve stanovené lhůtě musí být za mezinárodní přihlášku uhrazeny předepsané poplatky.
Přijímací úřad mezinárodní přihlášce přidělí datum, přezkoumá formální náležitosti, případně vyzve přihlašovatele k odstranění formálních vad. Přijímací úřad zašle jedno vyhotovení mezinárodní přihlášky Mezinárodnímu úřadu v Ženevě a další vyhotovení příslušnému orgánu pro mezinárodní rešerši.
Cílem mezinárodní rešerše je zjištění relevantního známého stavu techniky. Orgán pro mezinárodní rešerši je povinen vypracovat mezinárodní rešeršní zprávu do 3 měsíců od data, kdy obdržel rešeršní vyhotovení nebo do 9 měsíců od data priority, podle toho, která lhůta uplyne později. Mezinárodní rešeršní zpráva je podkladem pro zpracování písemného posudku k patentovatelnosti, který poskytuje stanovisko, zda vynález splňuje podmínku novosti, vynálezecké činnosti a průmyslové využitelnosti. Ihned po zpracování předá orgán pro mezinárodní rešerši mezinárodní rešerší zprávu a posudek k patentovatelnosti přihlašovateli a Mezinárodnímu úřadu.
Po obdržení mezinárodní rešeršní zprávy a posudku k patentovatelnosti má přihlašovatel právo na jednu úpravu nároků ve stanovené lhůtě. Přihlašovatel také může vzít mezinárodní patentovou přihlášku zpět, zejm. pokud se na základě mezinárodní rešerše a písemného posudku jeví udělení patentu jako nepravděpodobné.
Mezinárodní patentová přihláška spolu s mezinárodní rešeršní zprávou musí být zveřejněna do 18ti měsíců od data priority. Na žádost přihlašovatele a po zaplacení příslušného poplatku může dojít ke zveřejnění i dříve.
Výše uvedený postup označujeme jako tzv. mezinárodní fázi řízení PCT. Řízení o mezinárodní patentové přihlášce dále pokračuje tzv. národní fází, která probíhá před jednotlivými patentovými úřady designovaných zemí, v nichž přihlašovatel žádá o udělení patentu.
Přihlašovatel předloží jedno vyhotovení mezinárodní přihlášky společně s překladem každému určenému úřadu a zaplatí příslušné poplatky, nejpozději do 30ti měsíců od data priority (právní předpisy jednotlivých států mohou stanovit lhůtu delší, obvykle 31 měsíců).
Národní fáze řízení se řídí zákonodárstvím jednotlivých států. Tyto státy však nesmí stanovit jiné nebo další formální požadavky na úpravu a obsah přihlášky, než které stanoví PCT. Státy mohou stanovit, aby byl přihlašovatel zastoupen zástupcem oprávněným k zastupování před určeným úřadem.
Výhody PCT
PCT přináší uživatelům řadu výhod, především značně přispívá k pokroku vědy a techniky a ke zdokonalení ochrany vynálezů. Přihlašovatelům šetří peníze, práci i čas. Při podání mezinárodní přihlášky získá přihlašovatel dalších 18 měsíců navíc k 12ti měsícům prioritní lhůty. Tuto dobu lze využít k prozkoumání a zhodnocení komerčního potenciálu daného výrobku v různých zemích a rozhodnout se, ve kterých státech má skutečně zájem získat ochranu.
Platba správních poplatků a dalších nákladů se tak odloží až do doby udělení patentu. PCT je tedy hojně využíváno přihlašovateli, kteří chtějí získat více času na rozhodnutí se o dalších krocích ohledně ochrany vynálezu. Mezinárodní přihláška, která byla zpracována podle předepsané Smlouvy PCT a Prováděcího předpisu, nemůže být zamítnuta z formálních důvodů národními úřady designovaných států. Dále přihlašovatel získá cenné informace díky mezinárodní rešeršní zprávě a písemnému posudku orgánu mezinárodní rešerše. Díky těmto dokumentům má přihlašovatel větší přehled o tom, kde bude nejvhodnější žádat o patentování svého vynálezu.
Mezinárodní rešeršní zpráva obsahuje rešerši na stav techniky z celého světa k technickým řešením, která jsou obdobná přihlašovanému vynálezu. Písemné stanovisko orgánu mezinárodní rešerše potom ukazuje na předběžné potencionální státy, ve kterých je vhodné žádat o patentovatelnost technického řešení vzhledem k výsledkům mezinárodní rešeršní zprávy. V případě zájmu může přihlašovatel navíc požádat o provedení mezinárodní předběžného průzkumu, který mu poskytne ještě detailnější informace o pravděpodobnosti udělení patentu. Mezinárodní přihláška podle PCT se podává pouze jedna, na jednom místě a v jednom jazyce a má právní účinky ve všech členských zemích, čímž se značně zjednodušuje postup podání přihlášky.