„Majitel patentu se může svých práv k patentu domáhat soukromoprávními nebo veřejnoprávními prostředky.“
Pokud na trh uvedete nový výrobek a jste úspěšní, je velice pravděpodobné, že se Vás dříve nebo později pokusí konkurence napodobit. V některých případech mohou konkurenci dokonce nabídnout nižší cenu, což vyvolá velký tlak na Vás nebo Vaši společnost, zejména pokud jste do výzkumu a vývoje investovali nemalou částku peněz. Nemluvě o tom, že nekvalitní napodobeniny mohou rychle zničit pověst Vaší značky. Výhradní práva, která poskytují patenty, takovýmto problémům, kdy třetí strany napodobují výrobek, zabraňují. Majitel patentu má právo vyloučit třetí osoby z využívání, pokud jim k tomu nedal souhlas. Může potom požadovat náhradu za způsobenou škodu, kterou utrpěl. Jestliže se domníváte, že Vás konkurence napodobuje, je nezbytné, přihlásit se o svůj patentový nárok, abyste si udrželi náskok před konkurencí a udrželi si tak podíl na trhu a ziskovost. Majitel patentu má zodpovědnost za takovéto sledování případných narušitelů, a nese také rozhodnutí, jaká opatření provede. Pokud se domníváte, že třetí strana zneužívá Váš patent, prvním krokem, který provedete je, že shromáždíte všechny potřebné informace. Poté záleží na rozhodnutí, zda celou věc vyřešíte mimosoudní cestou nebo se budete bránit cestou soudní. V některých případech je možné zaslat varovný dopis s výzvou k zastavení aktivit, ve kterém údajného narušitele upozorníte na možný konflikt práv. V případech neúmyslného porušení bývá tento dopis účinný a narušitel mnohdy takovou aktivitu zastaví nebo přistoupí k jednání o licenční smlouvě. Někdy je však lepší taktikou využít moment překvapení a obrátit se ihned na soud se žádostí o vydání předběžného opatření. Soud vyšle do narušitelské společnosti razii, často za asistence policie, čímž se zabrání narušiteli předem skrýt nebo odstranit důkazy. V takovém případě může soud nařídit údajnému narušiteli zastavení činnosti, která vás poškozuje, až do doby soudního řízení (což může bohužel trvat až několik měsíců nebo dokonce let). Poté je rozdíl, jestli se domáháme svých nároků soukromoprávní nebo veřejnoprávní cestou.
Soukromoprávními prostředky uplatňujeme své nároky plynoucí z vlastnictví patentu vůči třetím osobám, zpravidla porušovatelům, civilní soudní cestou (např. žalobou u soudu). Mezi takovéto spory patří například spory o původcovství, spory o tom, kdo měl právo na ochranu, spory o nárok na náhradu škody, na vydání bezdůvodného obohacení apod.
Veřejnoprávní prostředky v oblasti průmyslového vlastnictví bývají nejčastěji uplatňovány před Úřadem průmyslového vlastnictví (určovací řízení zda předmět spadá do rozsahu ochrany patentu, zrušovací řízení) nebo před jinými státními orgány – např. celní (opatření na hranicích – nepropuštění zboží, zničení zboží). Závažnější porušování průmyslových práv, které lze označit za trestný čin, lze vymáhat i v trestním řízení, např. postih za trestné činy upravené v § 269 Porušení chráněných průmyslových práv, trestní zákoník.
Přímé a nepřímé využívání
Patentový zákon odlišuje tzv. přímé a nepřímé využívání. Za přímé využívání se považuje vyrábění, nabízení, uvádění na trh, používání, skladování či dovážení patentovaného výrobku. Nepřímým využíváním potom rozumíme dodávání nebo nabízení dodávání jiné osobě, která nemá oprávnění využívat patentovaný vynález.
