Publikováno

Mezinárodní patentové třídění

„MPT slouží k jednotnému mezinárodnímu zatřídění patentových dokumentů a usnadňuje orientaci mezi patenty.“

Mezinárodní patentové třídění (MPT) se v současnosti používá ve více než 100 zemích, včetně České republiky. Jeho nejnovější vydání platné od 01.01.2017, v pravidelných intervalech se novelizuje. Patenty jsou zde hierarchicky uspořádány do 8 sekcí označených písmeny A – H, které se dále dělí do 120 tříd, 628 podtříd a přibližně 69 000 skupin.

MPT je prostředek k jednotnému mezinárodnímu zatřídění patentových dokumentů a jeho prvořadým úkolem je usnadnění orientace mezi jednotlivými patenty. Díky tomuto systému třídění lze nalézt a prozkoumat podobné vynálezy, či myšlenky, které patří do stejné třídy. Mezi hlavních 8 sekcí patří:

  • A. Lidské potřeby
  • B. Průmyslové techniky, doprava
  • C. Chemie, hutnictví
  • D. Textil, papír
  • E. Stavebnictví
  • F. Mechanika, osvětlování, topení, zbraně, práce s trhavinami
  • G. Fyzika
  • H. Elektřina

Více informací naleznete např. na stránkách Úřadu průmyslového vlastnictví: odkaz zde

Publikováno

Patentová přihláška

„Patentová přihláška musí obsahovat žádost o udělení patentu, popis vynálezu, nejméně jeden patentový nárok, případně výkresy a anotaci.“

Písemnou patentovou přihlášku je možné podat poštou, elektronicky nebo osobně na Úřadu průmyslového vlastnictví. Patentové přihlášky zde mohou podávat nejen občané České republiky, ale i občané jiného státu, pokud jsou zastoupeni tuzemským patentovým zástupcem nebo advokátem (na základě plné moci). Přihláška musí obsahovat žádost o udělení patentu ve dvojím vyhotovení, podrobný popis vynálezu, nejméně jeden patentový nárok, případně výkresy a anotaci v jednom vyhotovení hlavním a dvou vedlejších. Anotace slouží pro technickou informaci a musí obsahovat název vynálezu a stručné shrnutí toho, co je uvedeno v popise, výkresech a v patentových nárocích. V žádosti o udělení patentu se uvádí název nebo jméno přihlašovatele, jméno původce (jestliže se liší od přihlašovatele), název vynálezu, korespondenční adresa a podpis přihlašovatele(ů) nebo jeho zástupce, popř. údaje k uplatnění práva přednosti (datum, číslo a stát).

Vynález musí být v patentové přihlášce objasněn jasně a úplně, aby jej mohl odborník ve stejném technickém oboru kdykoliv podle nákresů znovu vytvořit a aby nemusel vynakládat další vynálezecké úsilí. Patentové nároky určují rozsah ochrany, je nutná jejich dobrá formulace, abyste nezískali „bezcenný“ patent, který lze snadno obejít. Pro každý vynález (nebo skupinu vynálezů navzájem spojených tak, že vytváří jednu vynálezeckou myšlenku) podáváme samostatnou přihlášku. Složitý přístroj, jako je například automobil, může zahrnovat více vynálezů chráněných mnoha patenty, které navíc mohou vlastnit různí majitelé.

Pokud vynález obsahuje použití biologického materiálu, vzorek se ukládá u ukládací instituce podle mezinárodní smlouvy a v přihlášce se uvádí depozitní číslo vzorku a označení dané instituce.

Publikováno

Rozdíly mezi původcem (vynálezcem) a přihlašovatelem

„Původce je osoba, která vynález vytvořila vlastní tvůrčí prací. Přihlašovatel je osoba, která podala patentovou přihlášku (budoucí majitel).“

Za původce (vynálezce) se považuje osoba, která vynález vytvořila vlastní tvůrčí prací. Zatímco přihlašovatel (budoucí majitel) je osoba, která podala přihlášku patentu. V některých případech se mohou obě osoby slučovat, ale většinou se jedná o dva různé subjekty.

Podnikový (zaměstnanecký) vynález

Přihlašovatel může mít s původcem zaměstnanecký vztah, kdy ve smlouvě může být ujednáno, že vše, co zaměstnanec (původce) vynalezne, připadá jeho zaměstnavateli – jedná se o tzv. podnikový vynález. U podnikových vynálezů je původce povinen neprodleně písemně vyrozumět svého zaměstnavatele o jeho vytvoření a předat mu potřebné podklady k posouzení vynálezu. Pokud zaměstnavatel do tří měsíců neuplatní právo na patent, přejde toto právo zpět na původce. Uplatní-li zaměstnavatel právo na patent, má původce právo na přiměřenou odměnu.

Právní úprava v různých státech se liší, proto je třeba se předem ujistit o konkrétních právních předpisech. Další možností je smlouva s nezávislými společnostmi, které vynález provedou, spoluvynálezci a spolumajitelé. Je důležité se předem ujistit, že mezi společnostmi, zaměstnanci a jinými osobami, které se mohli podílet na vynálezu, jsou jednoznačně vyřešena vlastnická práva, čímž zabráníme případným sporům v budoucnosti. Také je samozřejmě třeba udržet obchodní tajemství a zbytečně se o vynálezech před „cizími“ lidmi nezmiňovat.

Publikováno

Kdy je nejlepší čas vynález patentovat?

„Podání patentové přihlášky tehdy, když má přihlašovatel veškeré informace potřebné k sestavení přihlášky a po zvážení strategické, technické i finanční stránky.“

Za nejvhodnější dobu je považován okamžik, kdy máte všechny informace nutné pro formulování přihlášky patentu. Nemá smysl zbytečně otálet, protože by se mohlo stát, že Vás konkurence předstihne a podá patentovou přihlášku dříve.

Za prvního majitele patentu se ve většině zemí (kromě Spojených států amerických) považuje první přihlašovatel. Nicméně spěch s podáním přihlášky může přivodit i jisté problémy. Patentová ochrana je poměrně nákladná záležitost a předem je potřeba pečlivě zvážit strategickou, technikou i finanční stránku věci.

Po podání přihlášky také není možné provádět závažné změny v původním popisu vynálezu.

Je důležité pamatovat na to, abyste před podáním přihlášky vynálezu technické řešení nikde nezveřejňovali a drželi ho v utajení. Jeho zpřístupnění by totiž mohlo znemožnit jeho patentovatelnost, zásada novosti by tímto mohla být ohrožena.

Dalším důvodem pro držení obchodního tajemství je utajení plánů před zvědavou konkurencí.

Publikováno

Co nelze patentovat?

Za vynálezy se nepovažují zejména

  • a)  objevy, vědecké teorie a matematické metody;
  • b)  estetické výtvory;
  • c)  plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti, hraní her nebo vykonávání obchodní činnosti, jakož i programy počítačů;
  • d)  podávání informací.Patentovatelnost uvedených předmětů nebo činností je vyloučena za předpokladu, že se přihláška vynálezu nebo patent týkají pouze těchto předmětů nebo činností.

Způsoby chirurgického nebo terapeutického ošetřování lidského nebo zvířecího těla a diagnostické metody používané na lidském nebo zvířecím těle se nepovažují za průmyslově využitelné vynálezy. Toto ustanovení se nevztahuje na výrobky, zejména látky nebo směsi, určené k použití při těchto způsobech ošetřování a při těchto diagnostických metodách.

Patenty se neudělují

  • a)    na vynálezy, jejichž využití by se příčilo veřejnému pořádku nebo dobrým mravům; to nelze vyvodit pouze z toho, že využití vynálezu je zakázáno právním předpisem;
  • b)    na odrůdy rostlin a plemena zvířat nebo v zásadě biologické způsoby pěstování rostlin či chovu zvířat; toto ustanovení neplatí pro mikrobiologické způsoby a výrobky těmito způsoby získané.