Publikováno

Patentování v zahraničí

„Patentová ochranná je teritoriální – platí pouze na území, kde byl patent registrován.“

Protože ochrana patentem je teritoriálního charakteru, platí pouze na daném území země či regionu, a to tam, kde byla získána. Ve většině případů bývá první zemí, kde je patentová přihláška podána, země, ve které má přihlašovatel sídlo (právnická osoba) nebo občanství (fyzická osoba). Pokud nevlastníte patent pro jakoukoli jinou zahraniční zemi, není v ní Váš výrobek chráněn a kdokoli jej v této zemi může vyrábět, skladovat, používat, dovážet či prodávat. Díky patentování v zahraničí můžete v těchto zemích využívat výhradní práva k patentovanému vynálezu, poskytovat licence zahraničním firmám a budovat další dodavatelské vztahy na zahraničním trhu.

Ochrana vynálezu je ale v mnoha zemích drahou záležitostí, proto je třeba klást důraz na výběr zemí, v nichž chcete ochranu získat. Je vhodné zvážit, kde by mohl být váš výrobek pravděpodobně obchodovatelný, kde sídlí hlavní konkurenti, jaké jsou hlavní trhy pro podobné výrobky, zda je obtížné prosazovat patentovou ochranu v dané zemi a jak vysoké budou náklady na patentování. Existují tři hlavní způsoby, jak lze zažádat o patentovou ochranu v zahraničí a liší se podle toho, u jakého úřadu podáte mezinárodní přihlášku. Těmito způsoby jsou národní cesta, regionální cesta a mezinárodní cesta.

 

Kdy zažádat o ochranu vynálezu v zahraničí?

Zahraniční přihlášky se doporučuje podat do 12 měsíců od podání první přihlášky vynálezu, tzn. 12 měsíců od data priority.

Zahraniční přihláška tak bude mít právo přednosti před přihláškami stejného vynálezu podanými později jinými přihlašovateli. Po uplynutí prioritní lhůty až do zveřejnění přihlášky úřadem (tedy do 18 měsíců od podání přihlášky) máte ještě stále možnost podat přihlášku v zahraničí, již ale nemáte nárok na prioritu z dřívější přihlášky. Po zveřejnění vynálezu již nemusíte být úspěšní v získání zahraniční ochrany, může být totiž narušen požadavek novosti vynálezu.

Národní cesta

O národní cestě mluvíme, pokud je o mezinárodní ochranu požádáno prostřednictvím národního patentového úřadu. V takovém případě musí být přihlašovatel zastoupen zástupcem oprávněným k zastupování před příslušným patentovým úřadem, patentová přihláška musí být podána v požadovaném jazyce a zaplaceny příslušné správní poplatky. Žádost o udělení patentu v zahraničí národní cestou lze doporučit, pokud přihlašovatel žádá o udělení patentu v jednom nebo několika málo státech. Není naopak vhodný při žádosti o patentovou ochranu ve více státech, v tomto případě je tento způsob obtížný a nákladný.

Regionální cesta

Regionální cestou je možné zažádat o ochranu patentu u příslušného regionálního úřadu, který sdružuje několik členských zemí, pokud je přihlašovatel občanem nebo má sídlo v některém ze smluvních států. Řízení o přihlášce probíhá u jediného úřadu. V případě udělení patentu, platí patent buď ve všech smluvních státech regionální úmluvy automaticky, nebo přihlašovatel požádá v designovaných státech o validaci uděleného patentu. Mezi regionální patentové úřady patří například Evropský patentový úřad (EPO), Euroasijský patentový úřad (EAPO), Africké organizace duševního vlastnictví (OAPI a ARIPO) aj.

Od podání přihlášky až po udělení evropského patentu

Udělování evropských patentů se řídí Úmluvou o udělování evropských patentů. Řízení je zahájeno podáním jediné evropské patentové přihlášky. Po udělení přechází patent do designovaných států, kde podléhá národním právním úpravám členských států, včetně účinků patentu. Členskými státy Úmluvy jsou všechny státy Evropské unie a další přidružené státy (celkem 38 států k 01.04.2011).

Evropskou patentovou přihlášku může podat každá fyzická nebo právnická osoba. Přihlašovatelé, kteří mají bydliště nebo sídlo v některém členském státě, nemusí být před EPO zastoupeni, ostatní musí být zastoupení kvalifikovaným zástupce pro EPO. Evropská patentová přihláška se podává v jednom z úředních jazyků EPO – angličtině, francouzštině nebo němčině. Přihláška lze podat i v úředním jazyce členského státu, pokud je ve stanovené lhůtě předložen překlad do jednoho z úředních jazyků EPO. Evropskou patentovou přihlášku je možné podat u EPO v Mnichově nebo v pobočce v Haagu nebo v Berlíně nebo u ústředního úřadu průmyslového vlastnictví (v ČR Úřad průmyslového vlastnictví) nebo jiného úřadu, pokud to umožňuje nebo nařizuje zákonodárství členského státu. Ve stanovené lhůtě musí být zaplaceny příslušné poplatky za evropskou patentovou přihlášku.

Po obdržení evropské patentové přihlášky zkontroluje EPO, zda přihláška splňuje předepsané náležitosti, popř. vyzve přihlašovatele k odstranění nedostatků.

EPO vypracuje zprávu o evropské rešerši a společně se stanoviskem k patentovatelnosti je zašle přihlašovateli.

EPO evropskou patentovou přihlášku včetně zprávy o evropské rešerši zveřejní co nejdříve po uplynutí lhůty 18ti měsíců ode dne podání nebo ode dne vzniku práva přednosti nebo i před uplynutím této lhůty, požádá-li o to přihlašovatel. Po zveřejnění evropské patentové přihlášky může kdokoli podat připomínky k patentovatelnosti vynálezu.

Do 6ti měsíců od zveřejnění zprávy o evropské rešerši musí přihlašovatel podat žádost o věcný průzkum evropské patentové přihlášky, určit státy, ve kterých chce svůj vynález patentovat a zaplatit stanovené poplatky.

Věcný průzkum evropské patentové přihlášky vychází ze zprávy o evropské rešerši a navíc je provedena rešerše dosud nezveřejněných evropských přihlášek podaných dříve.

Evropský patent je udělen, pokud přihláška a její předmět vyhovují požadavkům EPC a přihlašovatel výslovně souhlasí se zněním, na které má být udělen evropský patent. Po obdržení rozhodnutí o udělení evropského patentu je přihlašovatel povinen zaplatit poplatky spojené s udělením a přeložit patentové nároky do zbývajících dvou úředních jazyků EPO. Evropský patent je udělen až po zaplacení udržovacích poplatků.

Rozhodnutí o udělení evropského patentu nabývá účinnosti dnem oznámení o udělení v Evropském patentovém věstníku. Od okamžiku zveřejnění evropský patent přechází do jednotlivých národních fází řízení a je na něj pohlíženo jako na národní patentové přihlášky určených států. Majitel evropského patentu má v každém určeném členském státě stejná práva, jako by podával národní patentovou přihlášku v tomto státě. Evropský patent platí 20 let ode dne podání přihlášky.

Patent Společenství (EU)

Několik let se již jedná o zavedení tzv. patentu Společenství (EU), který by na rozdíl od evropského patentu umožňoval získání jednotného patentu pro celé území Evropské unie. Zejm. by zjednodušil a zlevnil proces získání patentu, jelikož by nebyl požadován překlad patentového spisu do jazyků všech členských států. Zavedení patentu Společenství je podmíněno vytvořením automatizovaného systému překladů patentu do všech jazyků Evropské unie a právních předpisů, které by zajistili fungující systém včetně vymáhání práv z patentů Společenství.

Výhody evropského patentu

Podáním jediné patentové přihlášky má přihlašovatel možnost získat ochranu ve všech členských státech. Probíhá jediné řízení o udělení evropského patentu, v jediném jazyce a na základě jednotných procesních pravidel. Evropská patentová přihláška je podrobena jedinému průzkumu prováděnému souběžně ve všech zemích určených přihlašovatelem. Rešerše a průzkum provádí EPO na vysoké úrovni, což zaručuje udělenému evropskému patentu silné postavení, omezuje možnost jeho napadení a dává potencionálním obchodním partnerům záruku kvality vynálezu chráněného evropským patentem. Náklady na získání evropského patentu ve více státech jsou výrazně nižší, než náklady na získání národního patentu v jednotlivých státech.

více informací v angličtině na: http://www.european-patent.cz

Mezinárodní cesta

V tomto případě hovoříme o Smlouvě o patentové spolupráci (Patent Cooperation Treaty), zkráceně PCT, která představuje mezinárodní dohodu a umožňuje poskytnout ochranu vynálezu v libovolném počtu členských zemí na základě jediné podané přihlášky v jednom jazyce. V současné době sdružuje 143 členů (k 10.05.2011), včetně většiny průmyslově vyspělých zemí, a vytváří Mezinárodní unii pro patentovou spolupráci (International Patent Cooperation Union). Možnost ochrany vynálezu prostřednictvím regionálního evropského patentu i mezinárodní cestou prostřednictvím PCT zůstane i v případě zavedení patentu Společenství zachována.

Od podání přihlášky až po udělení mezinárodního patentu

Mezinárodní přihlášku podle PCT mohou podat občané členských států nebo ten, kdo má v členském státě pobyt nebo sídlo. Přihlašovatel může v mezinárodní patentové přihlášce uplatnit prioritu z dřívější přihlášky podané v některém členském státě Pařížské unijní úmluvy do 12ti měsíců od data nárokované priority. Mezinárodní přihláška musí být podána v jednom z předepsaných jazyků – angličtina, francouzština nebo němčina. Mezinárodní přihlášku lze podat u tzv. přijímacího úřadu, kterým je nejčastěji národní patentový úřad (v ČR Úřad průmyslového vlastnictví), nebo přímo u Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) se sídlem v Ženevě, v jazyce stanoveném přijímacím úřadem. Ve stanovené lhůtě musí být za mezinárodní přihlášku uhrazeny předepsané poplatky.

Přijímací úřad mezinárodní přihlášce přidělí datum, přezkoumá formální náležitosti, případně vyzve přihlašovatele k odstranění formálních vad. Přijímací úřad zašle jedno vyhotovení mezinárodní přihlášky Mezinárodnímu úřadu v Ženevě a další vyhotovení příslušnému orgánu pro mezinárodní rešerši.

Cílem mezinárodní rešerše je zjištění relevantního známého stavu techniky. Orgán pro mezinárodní rešerši je povinen vypracovat mezinárodní rešeršní zprávu do 3 měsíců od data, kdy obdržel rešeršní vyhotovení nebo do 9 měsíců od data priority, podle toho, která lhůta uplyne později. Mezinárodní rešeršní zpráva je podkladem pro zpracování písemného posudku k patentovatelnosti, který poskytuje stanovisko, zda vynález splňuje podmínku novosti, vynálezecké činnosti a průmyslové využitelnosti. Ihned po zpracování předá orgán pro mezinárodní rešerši mezinárodní rešerší zprávu a posudek k patentovatelnosti přihlašovateli a Mezinárodnímu úřadu.

Po obdržení mezinárodní rešeršní zprávy a posudku k patentovatelnosti má přihlašovatel právo na jednu úpravu nároků ve stanovené lhůtě. Přihlašovatel také může vzít mezinárodní patentovou přihlášku zpět, zejm. pokud se na základě mezinárodní rešerše a písemného posudku jeví udělení patentu jako nepravděpodobné.

Mezinárodní patentová přihláška spolu s mezinárodní rešeršní zprávou musí být zveřejněna do 18ti měsíců od data priority. Na žádost přihlašovatele a po zaplacení příslušného poplatku může dojít ke zveřejnění i dříve.

Výše uvedený postup označujeme jako tzv. mezinárodní fázi řízení PCT. Řízení o mezinárodní patentové přihlášce dále pokračuje tzv. národní fází, která probíhá před jednotlivými patentovými úřady designovaných zemí, v nichž přihlašovatel žádá o udělení patentu.

Přihlašovatel předloží jedno vyhotovení mezinárodní přihlášky společně s překladem každému určenému úřadu a zaplatí příslušné poplatky, nejpozději do 30ti měsíců od data priority (právní předpisy jednotlivých států mohou stanovit lhůtu delší, obvykle 31 měsíců).

Národní fáze řízení se řídí zákonodárstvím jednotlivých států. Tyto státy však nesmí stanovit jiné nebo další formální požadavky na úpravu a obsah přihlášky, než které stanoví PCT. Státy mohou stanovit, aby byl přihlašovatel zastoupen zástupcem oprávněným k zastupování před určeným úřadem.

Výhody PCT

PCT přináší uživatelům řadu výhod, především značně přispívá k pokroku vědy a techniky a ke zdokonalení ochrany vynálezů. Přihlašovatelům šetří peníze, práci i čas. Při podání mezinárodní přihlášky získá přihlašovatel dalších 18 měsíců navíc k 12ti měsícům prioritní lhůty. Tuto dobu lze využít k prozkoumání a zhodnocení komerčního potenciálu daného výrobku v různých zemích a rozhodnout se, ve kterých státech má skutečně zájem získat ochranu.

Platba správních poplatků a dalších nákladů se tak odloží až do doby udělení patentu. PCT je tedy hojně využíváno přihlašovateli, kteří chtějí získat více času na rozhodnutí se o dalších krocích ohledně ochrany vynálezu. Mezinárodní přihláška, která byla zpracována podle předepsané Smlouvy PCT a Prováděcího předpisu, nemůže být zamítnuta z formálních důvodů národními úřady designovaných států. Dále přihlašovatel získá cenné informace díky mezinárodní rešeršní zprávě a písemnému posudku orgánu mezinárodní rešerše. Díky těmto dokumentům má přihlašovatel větší přehled o tom, kde bude nejvhodnější žádat o patentování svého vynálezu.

Mezinárodní rešeršní zpráva obsahuje rešerši na stav techniky z celého světa k technickým řešením, která jsou obdobná přihlašovanému vynálezu. Písemné stanovisko orgánu mezinárodní rešerše potom ukazuje na předběžné potencionální státy, ve kterých je vhodné žádat o patentovatelnost technického řešení vzhledem k výsledkům mezinárodní rešeršní zprávy. V případě zájmu může přihlašovatel navíc požádat o provedení mezinárodní předběžného průzkumu, který mu poskytne ještě detailnější informace o pravděpodobnosti udělení patentu. Mezinárodní přihláška podle PCT se podává pouze jedna, na jednom místě a v jednom jazyce a má právní účinky ve všech členských zemích, čímž se značně zjednodušuje postup podání přihlášky.

Publikováno

Ochrana biotechnologických vynálezů

Ochranu biotechnologických vynálezů v ČR upravuje zákon č. 206/2000 Sb., o ochraně biotechnologických vynálezů a o změně zákona č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat, ve znění zákona č. 93/1996 Sb.

Biotechnologické vynálezy jsou patentovatelné, týkají-li se

  • a)  biologického materiálu, který je izolován ze svého přirozeného prostředí nebo vyráběn technickým postupem, i když se již v přírodě vyskytl,
  • b)  rostlin nebo zvířat, není-li technická proveditelnost vynálezu omezena na určitou odrůdu rostlin nebo plemeno zvířete, nebo
  • c)  mikrobiologického nebo jiného technického postupu a výrobku, jiného než je rostlinná odrůda nebo zvířecí plemeno, získaného tímto způsobem.

Patenty na biotechnologické vynálezy se neudělují

  • a)  na vynálezy, jejichž obchodní využití by se příčilo veřejnému pořádku nebo dobrým mravům, zejména na způsoby klonování lidských bytostí, na způsoby modifikace zárodečné linie genetické identity lidských bytostí, na způsoby, při nichž se používá lidské embryo pro průmyslové nebo obchodní účely, nebo na způsoby úpravy genetické identity zvířat, které jim mohou způsobit utrpení bez podstatného medicínského užitku pro člověka nebo zvíře, a také na zvířata, která jsou výsledkem takového způsobu; rozpor s veřejným pořádkem nebo dobrými mravy však nelze vyvodit pouze z toho, že využití vynálezu je zakázáno právním předpisem,
     
  • b)  na lidské tělo v různých stadiích vzniku či vývoje a pouhé objevení některého z jeho prvků, včetně sekvence nebo dílčí sekvence genu; to neplatí pro prvek izolovaný z lidského těla nebo jinak vyrobený technickým způsobem, včetně sekvence nebo dílčí sekvence genu, i když struktura tohoto prvku je totožná se strukturou přírodního prvku, a
  • c)   na odrůdy rostlin a plemena zvířat nebo v zásadě biologické způsoby pěstování rostlin či chovu zvířat.

Biologickým materiálem je jakýkoli materiál obsahující genetickou informaci a schopný samoreprodukce nebo reprodukce v biologickém systému.

Mikrobiologickým postupem je jakýkoli postup používající mikrobiologický materiál nebo prováděný na mikrobiologickém materiálu nebo postup, jehož výsledkem je mikrobiologický materiál.

V zásadě biologickým způsobem pěstování rostlin nebo chovu zvířat je takový způsob, který je založen plně na přírodních jevech, jako je křížení a selekce.

Rozsah ochrany

Ochrana vyplývající z patentu na biologický materiál, který má v důsledku vynálezu specifické vlastnosti, se vztahuje i na každý biologický materiál odvozený z tohoto biologického materiálu pohlavním nebo nepohlavním rozmnožováním v totožné nebo odchylné formě a mající stejné vlastnosti.

Ochrana vyplývající z patentu na způsob, který umožňuje výrobu biologického materiálu majícího v důsledku vynálezu specifické vlastnosti, se vztahuje jak na biologický materiál přímo získaný tímto způsobem, tak na každý jiný biologický materiál odvozený z biologického materiálu přímo získaného pohlavním nebo nepohlavním rozmnožováním v totožné nebo odchylné formě a mající stejné vlastnosti.

Ochrana vyplývající z patentu na výrobek obsahující genetickou informaci nebo spočívající v genetické informaci se vztahuje i na veškerý materiál, v němž je výrobek zahrnut nebo ve kterém je obsažena a plní svou funkci genetická informace, s výjimkou lidského těla v různých stadiích vzniku či vývoje.

Publikováno

Udělování dodatkových osvědčení k patentu

Úřad uděluje na látky chráněné na území České republiky platným patentem dodatková ochranná osvědčení, jestliže jsou účinnými látkami přípravků, které před uvedením na trh podléhají registraci podle zvláštních právních předpisů.

Účinnou látkou je:

– chemicky vyrobená látka nebo směs látek,

– mikroorganismus nebo směs mikroorganismů,

které mají obecné nebo specifické léčebné nebo preventivní účinky ve vztahu k onemocněním lidí nebo zvířat nebo které jim mohou být podány za účelem určení nemoci, zlepšení nebo úpravy zdravotního stavu anebo které jsou určené k ochraně rostlin nebo rostlinných výrobků.

Přípravkem je účinná látka nebo směs obsahující jednu nebo více účinných látek zpracovaných do formy, která je uváděná na trh jako léčivo nebo jako přípravek na ochranu rostlin.

Žádost o udělení dodatkového osvědčení může podat u Úřadu majitel patentu nebo jeho právní nástupce do 6 měsíců ode dne rozhodnutí o registraci přípravku nebo je-li registrace provedena před udělením patentu, žádost musí být podána do 6 měsíců od udělení patentu.

Úřad udělí na patent dodatkové ochranné osvědčení, pokud k datu podání žádosti splňuje předmět žádosti zákonem stanovené podmínky.

V mezích ochrany vyplývající ze základního patentu se ochrana osvědčením vztahuje na chemickou látku či směs látek, mikroorganismus nebo směs mikroorganismů, které jsou účinnou látkou registrovaného přípravku, a na každé užití předmětu patentu jako léčiva nebo přípravku na ochranu rostlin, které bylo povoleno před uplynutím doby platnosti osvědčení. Z osvědčení vyplývají stejná práva jako ze základního patentu; na osvědčení se vztahují stejná omezení a vyplývají z něj stejné povinnosti jako ze základního patentu.

Osvědčení platí po dobu odpovídající době, jež uplynula mezi dnem podání přihlášky patentu a dnem první registrace umožňující uvést přípravek na trh v České republice jako léčivý přípravek či jako přípravek na ochranu rostlin, zkrácené o 5 let, nejdéle však 5 let ode dne, kdy toto osvědčení nabylo účinnosti. Osvědčení nabývá účinnosti uplynutím zákonné doby platnosti základního patentu.

Za udržování osvědčení v platnosti je majitel povinen platit každoročně poplatky podle zvláštního právního předpisu.

Práva třetích osob, které v dobré víře započaly po marném uplynutí lhůty k zaplacení poplatku za udržování osvědčení v platnosti, s využíváním vynálezu nebo k takovému využívání provedly vážné a účinné přípravy, nejsou zaplacením tohoto poplatku v další lhůtě dotčena.

Dodatkové ochranné osvědčení zaniká, vzdá-li se jej jeho majitel, uplynutím platnosti, nezaplacením udržovacích poplatků, nebo jestliže přípravek nemůže být nadále uváděn na trh z důvodu zrušení či zániku registrace. Úřad zruší dodatkové ochranné osvědčení, pokud dodatečně zjistí, že nebyly splněny podmínky pro jeho udělení, základní patent zanikl dříve, než uplynula doba jeho platnosti nebo základní patent byl omezen v takovém rozsahu, že látka, pro kterou bylo vydáno osvědčení, není nadále základním patentem chráněna. Návrh na zrušení osvědčení lze podat i po zániku základního patentu, prokáže-li navrhovatel právní zájem.

Publikováno

Obchodování s patenty

Vlastnictví patentu samo o sobě nepřináší žádný zisk.

Výnosné může být až v případě, jestliže je vynález úspěšný a je o něj na trhu zájem. Úspěch vynálezu však nezávisí pouze na jeho technických vlastnostech, ale také na designu výrobku, ceně, marketingové strategii a mnoha dalších faktorech. Majitel patentu by měl své patenty účinně využívat. Vedle práva majitele patentu vyloučit třetí osoby z užívání patentem chráněného vynálezu existuje několik možností, jak společnost může uvést patentovaný vynález na trh. Jsou to:

a) přímé obchodní využívání
b) prodej
c) poskytnutí licence
d) společný podnik s jinou společností, aby se jejich vynálezy navzájem doplňovaly

Prodej patentu

Prodeji patentu je označován jako převod patentu na jinou osobu a je trvalého charakteru. Proto je třeba takové rozhodnutí předem řádně promyslet, nelze jej vzít zpět. Převod patentu se uskutečňuje písemnou smlouvou a je účinný podpisem oběma smluvními stranami, vůči třetím osobám nabývá účinnosti až zápisem do patentového rejstříku vedeného Úřadem průmyslového vlastnictví. Bývalý majitel patentu obdrží jednorázovou částku a vzdá se dalších příjmů i výdajů, které by v budoucnu mohly souviset s vlastnictvím patentu. Tímto mu již nezůstávají žádná práva k patentu. Také se ale vyhne riziku překonání patentu jinou a lepší technologií. Všeobecně se prodej nedoporučuje a dává se přednost poskytnutí licence. V každém případě rozhodnutí závisí na dané situaci, ve které se majitel patentu nachází a kam směřuje.

Poskytování licence

Jedná se o souhlas k využívání vynálezu poskytnutý majitelem patentu pro vzájemně dohodnuté účely. Souhlas (licence) k využívání vynálezu chráněného patentem se poskytuje písemnou smlouvou – licenční smlouva.

Obě strany (poskytovatel a nabyvatel licence) podepíší licenční smlouvu, která definuje podmínky a rozsah dohody. Taková smlouva by měla poskytovat oběma stranám dostatečné záruky k řádnému průběhu licence. Poskytovatelem licence může být pouze majitel patentu. Licenční smlouva nabývá účinnosti zápisem do příslušného rejstříku Úřadu. Aby taková smlouva mohla být do rejstříku zapsána, musí být zaplacen správní poplatek již při podání žádosti.

Majitel patentu by měl k této dohodě přistoupit zejména, pokud nezvládá v dané situaci nasytit trh, ať již z kapacitního nebo teritoriálního hlediska. Jinak by poskytnutí licence nemuselo být užitečné. Při licencování může být majiteli patentu vyplacena jednorázová suma, nebo opakované licenční poplatky (závisí na objemu prodeje nebo na čistém prodeji), odměna může být sjednána i jako jejich kombinace.

Typy licencí

Existují 3 typy licenčních smluv, které se liší v počtu nabyvatelů práv k využívání patentu:

  • a) výhradní licence – patentovou technologii může využívat pouze nabyvatel licence, používat ji nemůže ani majitel patentu. Pokud je taková licenční smlouva registrována, nelze registrovat žádnou další smlouvu ke shodnému předmětu.
  • b) jedinečná licence – patentovou technologii smí používat nabyvatel licence i majitel patentu současně
  • c) nevýhradní licence – oproti jedinečné licenci je zde více nabyvatelů licence, předmět patentu může využívat i majitel patentu.

Rozhodnutí, zda poskytnou výhradní či nevýhradní licenci opět závisí na dané situaci, výrobku a obchodní strategii společnosti.

Dalším typem může být křížová licence, která představuje dohodu mezi dvěma, navzájem si konkurujícími osobami, jež mají vzájemně zájem o patenty druhé osoby. Křížové licence jsou běžné v průmyslovém odvětví, kde se různé vynálezy mohou vzájemně doplňovat. Existují však i další specifické druhy, jako jsou sdružené licence pro více předmětů licence, shink-wrap, zákonné (automaticky ze zákona, např. právo předchozího uživatele), úřední apod.

Publikováno

Poplatky

Řízení o patentové přihlášce probíhá před příslušnými patentovými úřady, které vybírají správní poplatky za jednotlivé úkony a udržovací poplatky za udržování patentu v platnosti.

Další náklad pro přihlašovatele/majitele patentu představují poplatky za služby zástupce, jejichž výše se může značně lišit.

Poplatky za služby zástupce

V řízení před některými patentovými úřady nebo v některých počátečních fázích řízení nemusí být přihlašovatel patentu zastoupen oprávněným zástupcem. V tomto případě záleží výhradně na přihlašovateli, zda využije služeb zástupce. Profesionální zastoupení přihlašovatele však nepochybně zvýší šance přihlašovatele na udělení patentu.

PROGRAM NA PODPORU OCHRANY PRŮMYSLOVÝCH PRÁV – CZECHINVEST

získejte až 1 mil. Kč na ochranu průmyslových práv, včetně služeb patentového zástupce. Čtěte více ZDE.

Správní poplatky

Výši a způsob placení poplatků Úřadu průmyslového vlastnictví v ČR ve věcech ochrany práv k vynálezům stanovuje zákon č. 634/2004 Sb. o správních poplatcích. Úřad vybírá zejm. tyto poplatky:

– vydání stejnopisu, opisu, výpisu z rejstříku, spisů, úředních listin a záznamů
– přijetí přihlášky vynálezu
– přijetí žádosti o zveřejnění před zákonem stanovenou lhůtou, o zpřístupnění překladu nároků evropské patentové přihlášky včetně zpřístupnění oprav překladů
– přijetí žádosti o provedení úplného průzkumu přihlášky vynálezu
– za 11. a každý další uplatněný patentový nárok
– vydání patentové listiny
– zveřejnění překladu evropského patentového spisu
– předložení překladu evropského patentového spisu v dodatečné lhůtě
– přijetí žádosti o udělení dodatkového ochranného osvědčení
– přijetí žádosti o určení, zda technické řešení spadá do rozsahu patentu
– přijetí návrhu na zrušení – patentu po uplynutí šesti měsíců od nabytí účinnosti patentu
– úkony Úřadu spojené s podáním mezinárodní přihlášky podle Smlouvy o patentové spolupráci

Obdobné poplatky jsou vybírány i Evropským patentovým úřadem, Mezinárodním úřadem WIPO a dalšími národními a regionálními úřady. Aktuální výši poplatků lze nalézt na webových stránkách úřadů.

Udržovací poplatky

Patent platí dvacet let od data podání přihlášky vynálezu, ovšem za předpokladu platby každoročních za udržování patentu v platnosti – tzv. udržovací poplatky. Výše těchto poplatků úměrně vzrůstá v závislosti na délce platnosti patentu (v ČR upraveno zákonem č. 173/2002 Sb., o poplatcích za udržování patentů a dodatkových ochranných osvědčení pro léčiva a pro přípravky na ochranu rostlin, v platném znění). Tyto poplatky je nutné jednorázově zaplatit i zpětně po rozhodnutí o udělení ochrany. Udržovací poplatky lze zaplatit nejdříve 1 rok před jeho splatností, nejpozději pak do 6 měsíců od data splatnosti, v tomto případě ovšem se současnou úhradou sankce. Výše poplatků úměrně vzrůstá v závislosti na délce platnosti patentu.

Obdobné poplatky jsou vybírány i Evropským patentovým úřadem, Mezinárodním úřadem WIPO a dalšími národními a regionálními úřady. Aktuální výši poplatků lze nalézt na webových stránkách úřadů.