Vlastnictví patentu samo o sobě nepřináší žádný zisk.

Výnosné může být až v případě, jestliže je vynález úspěšný a je o něj na trhu zájem. Úspěch vynálezu však nezávisí pouze na jeho technických vlastnostech, ale také na designu výrobku, ceně, marketingové strategii a mnoha dalších faktorech. Majitel patentu by měl své patenty účinně využívat. Vedle práva majitele patentu vyloučit třetí osoby z užívání patentem chráněného vynálezu existuje několik možností, jak společnost může uvést patentovaný vynález na trh. Jsou to:

a) přímé obchodní využívání
b) prodej
c) poskytnutí licence
d) společný podnik s jinou společností, aby se jejich vynálezy navzájem doplňovaly

Prodej patentu

Prodeji patentu je označován jako převod patentu na jinou osobu a je trvalého charakteru. Proto je třeba takové rozhodnutí předem řádně promyslet, nelze jej vzít zpět. Převod patentu se uskutečňuje písemnou smlouvou a je účinný podpisem oběma smluvními stranami, vůči třetím osobám nabývá účinnosti až zápisem do patentového rejstříku vedeného Úřadem průmyslového vlastnictví. Bývalý majitel patentu obdrží jednorázovou částku a vzdá se dalších příjmů i výdajů, které by v budoucnu mohly souviset s vlastnictvím patentu. Tímto mu již nezůstávají žádná práva k patentu. Také se ale vyhne riziku překonání patentu jinou a lepší technologií. Všeobecně se prodej nedoporučuje a dává se přednost poskytnutí licence. V každém případě rozhodnutí závisí na dané situaci, ve které se majitel patentu nachází a kam směřuje.

Poskytování licence

Jedná se o souhlas k využívání vynálezu poskytnutý majitelem patentu pro vzájemně dohodnuté účely. Souhlas (licence) k využívání vynálezu chráněného patentem se poskytuje písemnou smlouvou – licenční smlouva.

Obě strany (poskytovatel a nabyvatel licence) podepíší licenční smlouvu, která definuje podmínky a rozsah dohody. Taková smlouva by měla poskytovat oběma stranám dostatečné záruky k řádnému průběhu licence. Poskytovatelem licence může být pouze majitel patentu. Licenční smlouva nabývá účinnosti zápisem do příslušného rejstříku Úřadu. Aby taková smlouva mohla být do rejstříku zapsána, musí být zaplacen správní poplatek již při podání žádosti.

Majitel patentu by měl k této dohodě přistoupit zejména, pokud nezvládá v dané situaci nasytit trh, ať již z kapacitního nebo teritoriálního hlediska. Jinak by poskytnutí licence nemuselo být užitečné. Při licencování může být majiteli patentu vyplacena jednorázová suma, nebo opakované licenční poplatky (závisí na objemu prodeje nebo na čistém prodeji), odměna může být sjednána i jako jejich kombinace.

Typy licencí

Existují 3 typy licenčních smluv, které se liší v počtu nabyvatelů práv k využívání patentu:

• a) výhradní licence – patentovou technologii může využívat pouze nabyvatel licence, používat ji nemůže ani majitel patentu. Pokud je taková licenční smlouva registrována, nelze registrovat žádnou další smlouvu ke shodnému předmětu.
• b) jedinečná licence – patentovou technologii smí používat nabyvatel licence i majitel patentu současně
• c) nevýhradní licence – oproti jedinečné licenci je zde více nabyvatelů licence, předmět patentu může využívat i majitel patentu.

Rozhodnutí, zda poskytnou výhradní či nevýhradní licenci opět závisí na dané situaci, výrobku a obchodní strategii společnosti.

Dalším typem může být křížová licence, která představuje dohodu mezi dvěma, navzájem si konkurujícími osobami, jež mají vzájemně zájem o patenty druhé osoby. Křížové licence jsou běžné v průmyslovém odvětví, kde se různé vynálezy mohou vzájemně doplňovat. Existují však i další specifické druhy, jako jsou sdružené licence pro více předmětů licence, shink-wrap, zákonné (automaticky ze zákona, např. právo předchozího uživatele), úřední apod.