Publikováno

„Vynález“ versus „Patent“

„Patent je formou právní ochrany vynálezu. Vynález je předmětem ochrany.“

Na vynálezy, které splňují podmínky stanovené příslušným zákonem, uděluje orgán státní správy k tomu oprávněný patenty. Každý vynález však patentovat nelze. Patentovat lze pouze vynález, který splňuje zákonné podmínky pro udělené patentu. Český patentový zákon stanovuje podmínky pro udělení patentové ochrany – vynález je světově nový (není součástí dosavadního stavu techniky), je výsledkem vynálezecké činnosti (pro odborníka nevyplývá zřejmým způsobem ze stavu techniky) a je průmyslově využitelný (jeho předmět může být vyráběn nebo jinak využíván v průmyslu, zemědělství nebo jiných oblastech hospodářství).

Zjednodušeně vynález musí zahrnovat přiměřené množství lidského důvtipu, kreativity, nápaditosti, vynalézavosti, tedy zdokonalení původního stavu techniky. Proto se za vynález nepovažuje pouhý objev látky přirozeně se vyskytující v přírodě, protože se na takovou situaci nahlíží jako na pouhé zjištění již existujícího stavu v přírodě. Patentovat rovněž nelze vynálezy, které by odporovaly přírodním zákonům a dobrým mravům (např. postupy klonování lidských bytostí), objevy, vědecké teorie, matematické metody, pouhé vnější úpravy výrobků, podávání informací, plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti hraní her nebo vykonávání obchodní činnosti a počítačové programy. V  některých zemích jsou z patentovatelnosti také výslovně vyloučeny rostliny a živočichové a biologické způsoby jejich pěstování či šlechtění.

Pod pojmem vynález si tedy představujeme poprvé prakticky aplikovanou myšlenku, která je buď dílčím zdokonalením známého výrobku či postupu, nebo poskytuje úplně nové možnosti. Požadavkem průmyslové využitelnosti se myslí, že vynález musí být užitečný, použitelný pro praktické účely a umožňuje opakované využívání. Takové projekty nemohou být například vázány na neopakovatelné přírodní podmínky.

Publikováno

Obchodování s patenty

Vlastnictví patentu samo o sobě nepřináší žádný zisk.

Výnosné může být až v případě, jestliže je vynález úspěšný a je o něj na trhu zájem. Úspěch vynálezu však nezávisí pouze na jeho technických vlastnostech, ale také na designu výrobku, ceně, marketingové strategii a mnoha dalších faktorech. Majitel patentu by měl své patenty účinně využívat. Vedle práva majitele patentu vyloučit třetí osoby z užívání patentem chráněného vynálezu existuje několik možností, jak společnost může uvést patentovaný vynález na trh. Jsou to:

a) přímé obchodní využívání
b) prodej
c) poskytnutí licence
d) společný podnik s jinou společností, aby se jejich vynálezy navzájem doplňovaly

Prodej patentu

Prodeji patentu je označován jako převod patentu na jinou osobu a je trvalého charakteru. Proto je třeba takové rozhodnutí předem řádně promyslet, nelze jej vzít zpět. Převod patentu se uskutečňuje písemnou smlouvou a je účinný podpisem oběma smluvními stranami, vůči třetím osobám nabývá účinnosti až zápisem do patentového rejstříku vedeného Úřadem průmyslového vlastnictví. Bývalý majitel patentu obdrží jednorázovou částku a vzdá se dalších příjmů i výdajů, které by v budoucnu mohly souviset s vlastnictvím patentu. Tímto mu již nezůstávají žádná práva k patentu. Také se ale vyhne riziku překonání patentu jinou a lepší technologií. Všeobecně se prodej nedoporučuje a dává se přednost poskytnutí licence. V každém případě rozhodnutí závisí na dané situaci, ve které se majitel patentu nachází a kam směřuje.

Poskytování licence

Jedná se o souhlas k využívání vynálezu poskytnutý majitelem patentu pro vzájemně dohodnuté účely. Souhlas (licence) k využívání vynálezu chráněného patentem se poskytuje písemnou smlouvou – licenční smlouva.

Obě strany (poskytovatel a nabyvatel licence) podepíší licenční smlouvu, která definuje podmínky a rozsah dohody. Taková smlouva by měla poskytovat oběma stranám dostatečné záruky k řádnému průběhu licence. Poskytovatelem licence může být pouze majitel patentu. Licenční smlouva nabývá účinnosti zápisem do příslušného rejstříku Úřadu. Aby taková smlouva mohla být do rejstříku zapsána, musí být zaplacen správní poplatek již při podání žádosti.

Majitel patentu by měl k této dohodě přistoupit zejména, pokud nezvládá v dané situaci nasytit trh, ať již z kapacitního nebo teritoriálního hlediska. Jinak by poskytnutí licence nemuselo být užitečné. Při licencování může být majiteli patentu vyplacena jednorázová suma, nebo opakované licenční poplatky (závisí na objemu prodeje nebo na čistém prodeji), odměna může být sjednána i jako jejich kombinace.

Typy licencí

Existují 3 typy licenčních smluv, které se liší v počtu nabyvatelů práv k využívání patentu:

  • a) výhradní licence – patentovou technologii může využívat pouze nabyvatel licence, používat ji nemůže ani majitel patentu. Pokud je taková licenční smlouva registrována, nelze registrovat žádnou další smlouvu ke shodnému předmětu.
  • b) jedinečná licence – patentovou technologii smí používat nabyvatel licence i majitel patentu současně
  • c) nevýhradní licence – oproti jedinečné licenci je zde více nabyvatelů licence, předmět patentu může využívat i majitel patentu.

Rozhodnutí, zda poskytnou výhradní či nevýhradní licenci opět závisí na dané situaci, výrobku a obchodní strategii společnosti.

Dalším typem může být křížová licence, která představuje dohodu mezi dvěma, navzájem si konkurujícími osobami, jež mají vzájemně zájem o patenty druhé osoby. Křížové licence jsou běžné v průmyslovém odvětví, kde se různé vynálezy mohou vzájemně doplňovat. Existují však i další specifické druhy, jako jsou sdružené licence pro více předmětů licence, shink-wrap, zákonné (automaticky ze zákona, např. právo předchozího uživatele), úřední apod.

Publikováno

Podmínky udělení patentu

„Patenty se udělují na vynálezy, které jsou nové, jsou výsledkem vynálezecké činnosti a jsou průmyslově využitelné.“

Patenty jsou udělovány na vynálezy, které splňují podmínky stanovené zákonem:

  1. jsou nové,
  2. jsou výsledkem vynálezecké činnosti a
  3. jsou průmyslově využitelné.

Vynález je nový, není-li součástí stavu techniky. Stavem techniky je vše, k čemu byl přede dnem, od něhož přísluší přihlašovateli právo přednosti, umožněn přístup veřejnosti písemně, ústně, využíváním nebo jiným způsobem. Stavem techniky je i obsah přihlášek vynálezů podaných v České republice s dřívějším právem přednosti, pokud budou v den, od něhož přísluší přihlašovateli právo přednosti, nebo po tomto dni zveřejněny. To platí i pro mezinárodní přihlášky vynálezů s dřívějším právem přednosti, v nichž je Úřad určeným úřadem, a evropské patentové přihlášky s dřívějším právem přednosti, u nichž je platně určeným státem Česká republika. Přihlášky vynálezů utajované podle zvláštních předpisů se pokládají pro účely tohoto ustanovení za zveřejněné uplynutím 18 měsíců od vzniku práva přednosti.

Stavem techniky není takové zveřejnění vynálezu, ke kterému nedošlo dříve než 6 měsíců před podáním přihlášky vynálezu a které přímo nebo nepřímo vyplývá

  • a)      ze zřejmého zneužití vzhledem k přihlašovateli nebo k jeho právnímu předchůdci,
  • b)     ze skutečnosti, že přihlašovatel nebo jeho právní předchůdce vystavil vynález na úřední nebo úředně uznané výstavě podle mezinárodní smlouvy

V tomto případě je přihlašovatel povinen při podání přihlášky vynálezu uvést, že vynález byl vystaven a do 4 měsíců po podání přihlášky vynálezu doložit osvědčením, že vynález byl vystaven podle mezinárodní smlouvy.

Vynález je výsledkem vynálezecké činnosti, jestliže pro odborníka nevyplývá zřejmým způsobem ze stavu techniky. Pro hodnocení vynálezecké činnosti však není rozhodný obsah přihlášek vynálezů, které ke dni, od něhož přísluší přihlašovateli právo přednosti, nebyly zveřejněny.

Vynález se považuje za průmyslově využitelný, může-li jeho předmět být vyráběn nebo jinak využíván v průmyslu, zemědělství nebo jiných oblastech hospodářství.

Publikováno

Co nelze patentovat?

Za vynálezy se nepovažují zejména

  • a)  objevy, vědecké teorie a matematické metody;
  • b)  estetické výtvory;
  • c)  plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti, hraní her nebo vykonávání obchodní činnosti, jakož i programy počítačů;
  • d)  podávání informací.Patentovatelnost uvedených předmětů nebo činností je vyloučena za předpokladu, že se přihláška vynálezu nebo patent týkají pouze těchto předmětů nebo činností.

Způsoby chirurgického nebo terapeutického ošetřování lidského nebo zvířecího těla a diagnostické metody používané na lidském nebo zvířecím těle se nepovažují za průmyslově využitelné vynálezy. Toto ustanovení se nevztahuje na výrobky, zejména látky nebo směsi, určené k použití při těchto způsobech ošetřování a při těchto diagnostických metodách.

Patenty se neudělují

  • a)    na vynálezy, jejichž využití by se příčilo veřejnému pořádku nebo dobrým mravům; to nelze vyvodit pouze z toho, že využití vynálezu je zakázáno právním předpisem;
  • b)    na odrůdy rostlin a plemena zvířat nebo v zásadě biologické způsoby pěstování rostlin či chovu zvířat; toto ustanovení neplatí pro mikrobiologické způsoby a výrobky těmito způsoby získané.
Publikováno

Rozdíly mezi patentem a užitným vzorem

„Oproti užitnému vzoru představuje patent vyšší stupeň ochrany technického řešení.“

Užitným vzorem lze chránit nové technické řešení, které je průmyslově využitelné a přesahuje rámec pouhé odborné dovednosti.  Řízení o zápisu užitného vzoru je rychlejší než řízení o patentové přihlášce, jelikož přihláška užitného vzoru je podrobena pouze průzkumu formálních náležitostí. Na rozdíl od patentové ochrany tak k zápisu užitného vzoru může dojít velmi rychle, zpravidla za tři až čtyři měsíce od podání přihlášky. Účinky zápisu jsou stejné jako účinky patentu, ale vhledem k tomu, že úřad neprovádí průzkum novosti a překročení rámce pouhé odborné dovednosti, je postavení majitele užitného vzoru slabší, protože jeho užitný vzor může být snáze napaden majiteli starších práv. Ochrana prostřednictvím užitného vzoru je proto vhodná pro předměty nižší vynálezecké úrovně, menšího ekonomického významu a předměty s kratší životností.

V České republice užitný vzor platí 4 roky ode dne podání přihlášky a dobu platnosti zápisu lze prodloužit dvakrát o 3 roky, maximální doba platnosti je tedy 10 let.

V některých zemích, jako je například Irsko či Lucembursko, se užitné vzory neudělují. Je třeba dobře zvážit, zda technické řešení postačuje chránit užitným vzorem nebo bude z nějakého důvodu lepší poskytnutí patentové ochrany. V poslední době vzniká tendence užít souběžně ochrany užitným vzorem i patentem, a to zejm. tehdy, má-li přihlašovatel na právní ochraně mimořádný zájem.