Rešerše

„Před podáním přihlášky vynálezu je vhodné provést rešerši na stav techniky, který zahrnuje všechny informace, ke kterým má veřejnost přístup přede dnem podání přihlášky vynálezu.“

Před samotným podáním přihlášky vynálezu se doporučuje provést rešerši na současný stav techniky.

Stav techniky představuje veškeré dostupné informace a je rozšířen o nepatentovou literaturu, odborné novinové a časopisové články, brožury, učebnice, internetové diskuse, teze, zápisy z konferencí a jiné obchodní publikace. Stav techniky zahrnuje tedy vše, k čemu má široká veřejnost přístup přede dnem podání přihlášky.

Nezáleží na tom, jestli byly informace sděleny ústně, písemně či jiným způsobem. Ani se nehovoří o známosti odpovídajících údajů, stačí pouze, pokud byly informace někde zveřejněny, třeba že by se prodal i jediný výtisk novin. Zahrnují se zde i dříve podané přihlášky vynálezů. A to jak v České republice, tak v zahraničí. Na celé Zemi existuje více než 40 miliónů patentů a riziko, že podobný nebo dokonce stejný vynález již někdo vytvořil, je značné. Přibližně 80% technických informací je zveřejněno právě jen v patentové dokumentaci.

Předběžnou rešerší na stav techniky lze navíc ušetřit peníze, které by jinak představovaly správní poplatky Úřadu za odmítnutou přihlášku. Řada úřadů průmyslového vlastnictví zdarma zpřístupňuje své patentové databáze na internetu, což značně usnadňuje přístup k patentovým informacím. Provést kvalitní patentovou rešerši však není snadné, patentový žargon se totiž často může jevit jako složitý, až nesrozumitelný. Mimo ověření patentovatelnosti vynálezu lze pomocí účinné rešerše zjistit velmi užitečné informace, například o nových trendech v daném oboru, aktivitách současné a budoucí konkurence, možných mezerách na trhu apod.

Patentová přihláška

„Patentová přihláška musí obsahovat žádost o udělení patentu, popis vynálezu, nejméně jeden patentový nárok, případně výkresy a anotaci.“

Písemnou patentovou přihlášku je možné podat poštou, elektronicky nebo osobně na Úřadu průmyslového vlastnictví. Patentové přihlášky zde mohou podávat nejen občané České republiky, ale i občané jiného státu, pokud jsou zastoupeni tuzemským patentovým zástupcem nebo advokátem (na základě plné moci). Přihláška musí obsahovat žádost o udělení patentu ve dvojím vyhotovení, podrobný popis vynálezu, nejméně jeden patentový nárok, případně výkresy a anotaci v jednom vyhotovení hlavním a dvou vedlejších. Anotace slouží pro technickou informaci a musí obsahovat název vynálezu a stručné shrnutí toho, co je uvedeno v popise, výkresech a v patentových nárocích. V žádosti o udělení patentu se uvádí název nebo jméno přihlašovatele, jméno původce (jestliže se liší od přihlašovatele), název vynálezu, korespondenční adresa a podpis přihlašovatele(ů) nebo jeho zástupce, popř. údaje k uplatnění práva přednosti (datum, číslo a stát).

Vynález musí být v patentové přihlášce objasněn jasně a úplně, aby jej mohl odborník ve stejném technickém oboru kdykoliv podle nákresů znovu vytvořit a aby nemusel vynakládat další vynálezecké úsilí. Patentové nároky určují rozsah ochrany, je nutná jejich dobrá formulace, abyste nezískali „bezcenný“ patent, který lze snadno obejít. Pro každý vynález (nebo skupinu vynálezů navzájem spojených tak, že vytváří jednu vynálezeckou myšlenku) podáváme samostatnou přihlášku. Složitý přístroj, jako je například automobil, může zahrnovat více vynálezů chráněných mnoha patenty, které navíc mohou vlastnit různí majitelé.

Pokud vynález obsahuje použití biologického materiálu, vzorek se ukládá u ukládací instituce podle mezinárodní smlouvy a v přihlášce se uvádí depozitní číslo vzorku a označení dané instituce.

Kdy je nejlepší čas vynález patentovat?

„Podání patentové přihlášky tehdy, když má přihlašovatel veškeré informace potřebné k sestavení přihlášky a po zvážení strategické, technické i finanční stránky.“

Za nejvhodnější dobu je považován okamžik, kdy máte všechny informace nutné pro formulování přihlášky patentu. Nemá smysl zbytečně otálet, protože by se mohlo stát, že Vás konkurence předstihne a podá patentovou přihlášku dříve.

Za prvního majitele patentu se ve většině zemí (kromě Spojených států amerických) považuje první přihlašovatel. Nicméně spěch s podáním přihlášky může přivodit i jisté problémy. Patentová ochrana je poměrně nákladná záležitost a předem je potřeba pečlivě zvážit strategickou, technikou i finanční stránku věci.

Po podání přihlášky také není možné provádět závažné změny v původním popisu vynálezu.

Je důležité pamatovat na to, abyste před podáním přihlášky vynálezu technické řešení nikde nezveřejňovali a drželi ho v utajení. Jeho zpřístupnění by totiž mohlo znemožnit jeho patentovatelnost, zásada novosti by tímto mohla být ohrožena.

Dalším důvodem pro držení obchodního tajemství je utajení plánů před zvědavou konkurencí.