Publikováno

„Vynález“ versus „Patent“

„Patent je formou právní ochrany vynálezu. Vynález je předmětem ochrany.“

Na vynálezy, které splňují podmínky stanovené příslušným zákonem, uděluje orgán státní správy k tomu oprávněný patenty. Každý vynález však patentovat nelze. Patentovat lze pouze vynález, který splňuje zákonné podmínky pro udělené patentu. Český patentový zákon stanovuje podmínky pro udělení patentové ochrany – vynález je světově nový (není součástí dosavadního stavu techniky), je výsledkem vynálezecké činnosti (pro odborníka nevyplývá zřejmým způsobem ze stavu techniky) a je průmyslově využitelný (jeho předmět může být vyráběn nebo jinak využíván v průmyslu, zemědělství nebo jiných oblastech hospodářství).

Zjednodušeně vynález musí zahrnovat přiměřené množství lidského důvtipu, kreativity, nápaditosti, vynalézavosti, tedy zdokonalení původního stavu techniky. Proto se za vynález nepovažuje pouhý objev látky přirozeně se vyskytující v přírodě, protože se na takovou situaci nahlíží jako na pouhé zjištění již existujícího stavu v přírodě. Patentovat rovněž nelze vynálezy, které by odporovaly přírodním zákonům a dobrým mravům (např. postupy klonování lidských bytostí), objevy, vědecké teorie, matematické metody, pouhé vnější úpravy výrobků, podávání informací, plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti hraní her nebo vykonávání obchodní činnosti a počítačové programy. V  některých zemích jsou z patentovatelnosti také výslovně vyloučeny rostliny a živočichové a biologické způsoby jejich pěstování či šlechtění.

Pod pojmem vynález si tedy představujeme poprvé prakticky aplikovanou myšlenku, která je buď dílčím zdokonalením známého výrobku či postupu, nebo poskytuje úplně nové možnosti. Požadavkem průmyslové využitelnosti se myslí, že vynález musí být užitečný, použitelný pro praktické účely a umožňuje opakované využívání. Takové projekty nemohou být například vázány na neopakovatelné přírodní podmínky.

Publikováno

Podmínky udělení patentu

„Patenty se udělují na vynálezy, které jsou nové, jsou výsledkem vynálezecké činnosti a jsou průmyslově využitelné.“

Patenty jsou udělovány na vynálezy, které splňují podmínky stanovené zákonem:

  1. jsou nové,
  2. jsou výsledkem vynálezecké činnosti a
  3. jsou průmyslově využitelné.

Vynález je nový, není-li součástí stavu techniky. Stavem techniky je vše, k čemu byl přede dnem, od něhož přísluší přihlašovateli právo přednosti, umožněn přístup veřejnosti písemně, ústně, využíváním nebo jiným způsobem. Stavem techniky je i obsah přihlášek vynálezů podaných v České republice s dřívějším právem přednosti, pokud budou v den, od něhož přísluší přihlašovateli právo přednosti, nebo po tomto dni zveřejněny. To platí i pro mezinárodní přihlášky vynálezů s dřívějším právem přednosti, v nichž je Úřad určeným úřadem, a evropské patentové přihlášky s dřívějším právem přednosti, u nichž je platně určeným státem Česká republika. Přihlášky vynálezů utajované podle zvláštních předpisů se pokládají pro účely tohoto ustanovení za zveřejněné uplynutím 18 měsíců od vzniku práva přednosti.

Stavem techniky není takové zveřejnění vynálezu, ke kterému nedošlo dříve než 6 měsíců před podáním přihlášky vynálezu a které přímo nebo nepřímo vyplývá

  • a)      ze zřejmého zneužití vzhledem k přihlašovateli nebo k jeho právnímu předchůdci,
  • b)     ze skutečnosti, že přihlašovatel nebo jeho právní předchůdce vystavil vynález na úřední nebo úředně uznané výstavě podle mezinárodní smlouvy

V tomto případě je přihlašovatel povinen při podání přihlášky vynálezu uvést, že vynález byl vystaven a do 4 měsíců po podání přihlášky vynálezu doložit osvědčením, že vynález byl vystaven podle mezinárodní smlouvy.

Vynález je výsledkem vynálezecké činnosti, jestliže pro odborníka nevyplývá zřejmým způsobem ze stavu techniky. Pro hodnocení vynálezecké činnosti však není rozhodný obsah přihlášek vynálezů, které ke dni, od něhož přísluší přihlašovateli právo přednosti, nebyly zveřejněny.

Vynález se považuje za průmyslově využitelný, může-li jeho předmět být vyráběn nebo jinak využíván v průmyslu, zemědělství nebo jiných oblastech hospodářství.

Publikováno

Rozdíly mezi původcem (vynálezcem) a přihlašovatelem

„Původce je osoba, která vynález vytvořila vlastní tvůrčí prací. Přihlašovatel je osoba, která podala patentovou přihlášku (budoucí majitel).“

Za původce (vynálezce) se považuje osoba, která vynález vytvořila vlastní tvůrčí prací. Zatímco přihlašovatel (budoucí majitel) je osoba, která podala přihlášku patentu. V některých případech se mohou obě osoby slučovat, ale většinou se jedná o dva různé subjekty.

Podnikový (zaměstnanecký) vynález

Přihlašovatel může mít s původcem zaměstnanecký vztah, kdy ve smlouvě může být ujednáno, že vše, co zaměstnanec (původce) vynalezne, připadá jeho zaměstnavateli – jedná se o tzv. podnikový vynález. U podnikových vynálezů je původce povinen neprodleně písemně vyrozumět svého zaměstnavatele o jeho vytvoření a předat mu potřebné podklady k posouzení vynálezu. Pokud zaměstnavatel do tří měsíců neuplatní právo na patent, přejde toto právo zpět na původce. Uplatní-li zaměstnavatel právo na patent, má původce právo na přiměřenou odměnu.

Právní úprava v různých státech se liší, proto je třeba se předem ujistit o konkrétních právních předpisech. Další možností je smlouva s nezávislými společnostmi, které vynález provedou, spoluvynálezci a spolumajitelé. Je důležité se předem ujistit, že mezi společnostmi, zaměstnanci a jinými osobami, které se mohli podílet na vynálezu, jsou jednoznačně vyřešena vlastnická práva, čímž zabráníme případným sporům v budoucnosti. Také je samozřejmě třeba udržet obchodní tajemství a zbytečně se o vynálezech před „cizími“ lidmi nezmiňovat.

Publikováno

Kdy je nejlepší čas vynález patentovat?

„Podání patentové přihlášky tehdy, když má přihlašovatel veškeré informace potřebné k sestavení přihlášky a po zvážení strategické, technické i finanční stránky.“

Za nejvhodnější dobu je považován okamžik, kdy máte všechny informace nutné pro formulování přihlášky patentu. Nemá smysl zbytečně otálet, protože by se mohlo stát, že Vás konkurence předstihne a podá patentovou přihlášku dříve.

Za prvního majitele patentu se ve většině zemí (kromě Spojených států amerických) považuje první přihlašovatel. Nicméně spěch s podáním přihlášky může přivodit i jisté problémy. Patentová ochrana je poměrně nákladná záležitost a předem je potřeba pečlivě zvážit strategickou, technikou i finanční stránku věci.

Po podání přihlášky také není možné provádět závažné změny v původním popisu vynálezu.

Je důležité pamatovat na to, abyste před podáním přihlášky vynálezu technické řešení nikde nezveřejňovali a drželi ho v utajení. Jeho zpřístupnění by totiž mohlo znemožnit jeho patentovatelnost, zásada novosti by tímto mohla být ohrožena.

Dalším důvodem pro držení obchodního tajemství je utajení plánů před zvědavou konkurencí.

Publikováno

Co nelze patentovat?

Za vynálezy se nepovažují zejména

  • a)  objevy, vědecké teorie a matematické metody;
  • b)  estetické výtvory;
  • c)  plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti, hraní her nebo vykonávání obchodní činnosti, jakož i programy počítačů;
  • d)  podávání informací.Patentovatelnost uvedených předmětů nebo činností je vyloučena za předpokladu, že se přihláška vynálezu nebo patent týkají pouze těchto předmětů nebo činností.

Způsoby chirurgického nebo terapeutického ošetřování lidského nebo zvířecího těla a diagnostické metody používané na lidském nebo zvířecím těle se nepovažují za průmyslově využitelné vynálezy. Toto ustanovení se nevztahuje na výrobky, zejména látky nebo směsi, určené k použití při těchto způsobech ošetřování a při těchto diagnostických metodách.

Patenty se neudělují

  • a)    na vynálezy, jejichž využití by se příčilo veřejnému pořádku nebo dobrým mravům; to nelze vyvodit pouze z toho, že využití vynálezu je zakázáno právním předpisem;
  • b)    na odrůdy rostlin a plemena zvířat nebo v zásadě biologické způsoby pěstování rostlin či chovu zvířat; toto ustanovení neplatí pro mikrobiologické způsoby a výrobky těmito způsoby získané.