Publikováno

Vymáhání práv z patentu dle zákona o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví

Vymáhání práv z průmyslového vlastnictví upravuje zákon č. 221/2006 Sb. Dle tohoto zákona může majitel patentu požadovat vůči třetí osobě, která porušuje nebo ohrožuje jeho právo z patentu, informace o původu a distribučních sítích zboží nebo služeb, kterými je právo porušováno.

Došlo-li k neoprávněnému zásahu do práv, může se majitel patentu domáhat u soudu toho, aby se porušovatel zdržel jednání, jímž dochází k porušení nebo ohrožení práva, a následky ohrožení nebo porušení byly odstraněny, a to zejména stažením výrobků z trhu nebo trvalým odstraněním nebo zničením výrobků, jejichž výrobou nebo uvedením na trh nebo skladováním došlo k ohrožení nebo porušení práva, nebo stažením, trvalým odstraněním nebo zničením materiálů, nástrojů a zařízení určených nebo používaných při činnostech porušujících nebo ohrožujících právo. Soud zničení nenařídí, jestliže by porušení práva mohlo být odstraněno jinak a zničení by bylo nepřiměřené tomuto porušení. Na návrh porušovatele může soud namísto uvedených opatření nařídit zaplacení peněžního vyrovnání majiteli patentu, pokud porušovatel nevěděl ani nemohl vědět, jestliže by mu uvedená opatření způsobila nepřiměřenou újmu a peněžní vyrovnání se jeví jako dostatečné.

Majitel patentu má právo na náhradu škody, vydání bezdůvodného obohacení, které získal porušovatel v důsledku ohrožení nebo porušení práva, a přiměřené zadostiučinění, byla-li zásahem do práv způsobena nemajetková újma. Přiměřené zadostiučinění může spočívat i v peněžitém plnění. Soud může stanovit náhradu škody, výši bezdůvodného obohacení a přiměřené zadostiučinění paušální částkou nejméně ve výši dvojnásobku licenčního poplatku, který by byl obvyklý při získání licence k užívání práva v době neoprávněného zásahu do něj. Pokud porušovatel nevěděl ani nemohl vědět, že svým jednáním porušuje práva, paušální částkou nejméně ve výši licenčního poplatku, který by byl obvyklý při získání licence k užívání práva v době neoprávněného zásahu do něj. Soud přihlíží ke všem relevantním okolnostem, jako např. nežádoucí hospodářské důsledky včetně ztráty zisku, které majitel patentu utrpěl, k neoprávněným ziskům porušovatele práv a případně i k jiným než hospodářským hlediskům, jako např. morální újma způsobená majiteli patentu porušovatelem.

Publikováno

Prosazování práv k patentu

„Majitel patentu se může svých práv k patentu domáhat soukromoprávními nebo veřejnoprávními prostředky.“

Pokud na trh uvedete nový výrobek a jste úspěšní, je velice pravděpodobné, že se Vás dříve nebo později pokusí konkurence napodobit. V některých případech mohou konkurenci dokonce nabídnout nižší cenu, což vyvolá velký tlak na Vás nebo Vaši společnost, zejména pokud jste do výzkumu a vývoje investovali nemalou částku peněz. Nemluvě o tom, že nekvalitní napodobeniny mohou rychle zničit pověst Vaší značky. Výhradní práva, která poskytují patenty, takovýmto problémům, kdy třetí strany napodobují výrobek, zabraňují. Majitel patentu má právo vyloučit třetí osoby z využívání, pokud jim k tomu nedal souhlas. Může potom požadovat náhradu za způsobenou škodu, kterou utrpěl. Jestliže se domníváte, že Vás konkurence napodobuje, je nezbytné, přihlásit se o svůj patentový nárok, abyste si udrželi náskok před konkurencí a udrželi si tak podíl na trhu a ziskovost. Majitel patentu má zodpovědnost za takovéto sledování případných narušitelů, a nese také rozhodnutí, jaká opatření provede. Pokud se domníváte, že třetí strana zneužívá Váš patent, prvním krokem, který provedete je, že shromáždíte všechny potřebné informace. Poté záleží na rozhodnutí, zda celou věc vyřešíte mimosoudní cestou nebo se budete bránit cestou soudní. V některých případech je možné zaslat varovný dopis s výzvou k zastavení aktivit, ve kterém údajného narušitele upozorníte na možný konflikt práv. V případech neúmyslného porušení bývá tento dopis účinný a narušitel mnohdy takovou aktivitu zastaví nebo přistoupí k jednání o licenční smlouvě. Někdy je však lepší taktikou využít moment překvapení a obrátit se ihned na soud se žádostí o vydání předběžného opatření. Soud vyšle do narušitelské společnosti razii, často za asistence policie, čímž se zabrání narušiteli předem skrýt nebo odstranit důkazy. V takovém případě může soud nařídit údajnému narušiteli zastavení činnosti, která vás poškozuje, až do doby soudního řízení (což může bohužel trvat až několik měsíců nebo dokonce let). Poté je rozdíl, jestli se domáháme svých nároků soukromoprávní nebo veřejnoprávní cestou.

Soukromoprávními prostředky uplatňujeme své nároky plynoucí z vlastnictví patentu vůči třetím osobám, zpravidla porušovatelům, civilní soudní cestou (např. žalobou u soudu). Mezi takovéto spory patří například spory o původcovství, spory o tom, kdo měl právo na ochranu, spory o nárok na náhradu škody, na vydání bezdůvodného obohacení apod.

Veřejnoprávní prostředky v oblasti průmyslového vlastnictví bývají nejčastěji uplatňovány před Úřadem průmyslového vlastnictví (určovací řízení zda předmět spadá do rozsahu ochrany patentu, zrušovací řízení) nebo před jinými státními orgány – např. celní (opatření na hranicích – nepropuštění zboží, zničení zboží). Závažnější porušování průmyslových práv, které lze označit za trestný čin, lze vymáhat i v trestním řízení, např. postih za trestné činy upravené v § 269 Porušení chráněných průmyslových práv, trestní zákoník.

Přímé a nepřímé využívání

Patentový zákon odlišuje tzv. přímé a nepřímé využívání. Za přímé využívání se považuje vyrábění, nabízení, uvádění na trh, používání, skladování či dovážení patentovaného výrobku. Nepřímým využíváním potom rozumíme dodávání nebo nabízení dodávání jiné osobě, která nemá oprávnění využívat patentovaný vynález.